@@137

ného, neptej se zdaž pomoci zaslouží, nebo zdaž-li se ti kdy od-slouží. 202. Nelze tobě vyzkoumati budoucnost co ukrývá, nech jen Boha pečovati, on vše moudře řídívá. Klamné bývá tvoje zdání, blaho své mu nesvěřuj, Bůh zná co ti k spáse sklání v Něj vždy pevně důvěřuj. 208. Oko Páně vidí tebe, nepodávej hříchu sebe. 213. Pravdu vždycky mluv, střež se lháti; možná lidi jen oklamati. 222. Práce dařívá se krásně, vstaneš-li hned ráno časně. 233. Buka ruku otírá, noha nohu podpírá. 237. Selži jenom jedenkráte, nemáš víry vícekráte. 226. Pokoj duše jesti dar nejkrásnější, zlé pak svědomí co zlý duch straší. 245. Se střídmostí jez a pij, čisté ať jsou věci tvé, v pravý čas vždy vstaň a spi, zachováš tak zdraví své. 248. Šťasten, kdo se cizí nehodou vystříhá před vlastní svou škodou. 251. Tlachavost ti nezpůsobí čest, slyšet víc a mluvit míň, lip jest. 252. Udušuj "zlé myšlení v prvním hned okamžení. 259. Věci od zlodějů koupené jsou tak, jako samokradené. 264. Vše, čím Bůh nás navštěvuje, k blahu našemu směřuje; člověku i soužení klestí cestu k spasení. 283. Zachovej slib učiněný po bedlivém rozvážení. 296. Záviděti štěstí jinému, škodu nese sobě samému. 298. Že jest lenoch, důkaz dává, kdo víc než šest hodin spává.

6. Pokus mluvnice česko-vlaské aneb snadný a pochopitelný návod pro pouhého Čecha, aby se vlaské řeči, pro domácí potřebu sám naučiti mohl. Sepsal a vlastním nákladem vydal Karel Mensing-er, oud matice české. V Miláně 1848. fol. [Bukopis Národního musea v Praze, sign. III A 27].

Předmluva. Oučel mluvnice této jest, aby se Čechoslované ve Vlaších se zdržující pro svou domácí potřebu ylaskému jazyku přiučili, aby přilícivše se řeči národa, mezi nímžto žijí, sobě ne-zasteskli a i povinnostem stavu a povolání svého snadněji zadost učiniti mohli. Známost, že již od roku 1820 dva české pluky neustále ve Vlaších leží, a jak těžko mnohému z nich se jen tomu nejpotřebnějšímu nakoupení maličkosti přiučiti, každý z nich nejlépe ví, aby tedy pro budoucnost alespoň nějakou pomůcku měli, pokusil jsem se o to, s přispěním svých přátel, malou mluvnici sepsati, z nížto by se prozatím něčemu přiučiti mohli.

Jest to tedy jenom pokus a nikoli ouplná mluvnice; komu by se však zachtělo tiito práci z jiného stanoviska posuzovati, tomu napřed odpovídám: Příteli! zhotov něco lepšího, teď k tomu čas, nebo dráha jest proražená. Sem tam bude tedy leccos, dle domnění mnohých chyběti, nicméně nemohl jsem počátečníkům hned silných krmí podati, ale jenom jako dítkám mléka.

Sem tam jsem učinil také porovnání mezi vlaskou a českou řečí a to proto, abych dokázal, jak snadno a lehko Čechu řeči této líbezné se přiučiti a pak že obě mnoho nápodobnosti mezi sebou mají. Že však jen ten, kdo řeč svou mateřskou ouplně