stil a mlýn osiřel. Osamělý, opuštěný stojí starý ten veterán uprostřed polí a je vydán nepohodě a zlé povětrnosti napospas. Bylo by dobře, kdyby se odbor KČST v Mladé Boleslavi ujal tohoto opuštěného mlýna a zachoval starého pamětníka lepších dob od zkázy, neboť větrák je širému okolí nemalou a typickou ozdobou.«

Bylo by si přáti, aby jej nestihl podobný osud, s jakým se setkal kamenný větrný mlýn nedaleko Dolního Bousova. Když jsme se r. 1918 nevelikému staveníčku mlýna a šindelové střeše obdivovali, chtěli jsme zvěděti i něco z jeho osudů, ale mladší obyvatelé Bousova mnoho nám nepověděli. Teprve stařičká babička na naši otázku, komu patří mlýn a jak dlouho již stojí v klidu, odpověděla: »Trvám, že patří řezníkoj z Eohatce. Přes 60 let je tomu, kdy jako malá courka byla jsem tam naposled. Nechali ho tu na památku.« Než vzácná památka již zmizela. Když jsem před dvěma léty krajinu tu navštívil, marně jsem pátral po památném stavení. Na moje vyptávání dostalo se mi odpovědi, že majitel jeho cosi stavěl a pro trošku stavebního materiálu zbořil starý mlýn. Škoda, preškoda toho zajímavého větráku! A proto, prosím, nezapomeňte, dokud čas, na vráten-ský větrný mlýn!«

Oba větráky jsou zděné. Obrázek větráku vrátenského je v témž čísle na str. 269. s podpisem: »Větrný mlýn u Vrátná na Plzeňsku (1)« a bousovského na str. 271. s podpisem: »Bývalý větrný mlýn u Dolního Bousova na Plzeňsku(1).« Oba větráky ovšem nejsou »na Plzeňsku«, nýbrž větrák u Vrátná je v okresu Bělé u Bezděze na Mladoboleslavsku a větrák u T>. Bousova je v okr. soboteckém na Jičínsku. O větráku vrá-tenském (i ostatních v tamním okolí) je pěkný článek K. Sell-nera v »Českém Lidu« roč. 27. na str. 375. Větrák u D. Bousova byl vyobrazen v »Českém Lidu« již r. 1913 v 22. roč. na str. 20. s krátkou zprávou, která je v »Českém Lidu« první a nejstarší zmínkou o větrácích, a po druhé je o něm článek z pera, samého redaktora »Českého Lidu«, dra. Č. Zíbrta, s novým obrázkem v ročníku 25. na str. 223., kde vedle větráku stojí sám redaktor Zíbrt, jenž si tenkráte tam zašel z Bousova, kde pořádal dudáckou besedu.

Tyto dva články doplňují některými podrobnostmi zprávy o větrácích, jež »Č. L.« již dávno před tím, již r. 1913, zaznamenal.