2. Husar má koníčka pro svoje ježdění, a já mám ženušku pro svý potěšení, pro svý potěšení. 3. Husar má koníčka za tři sta tolarů, a já tě, ženuško, za ně nedostanu, za ně nedostanu.

(Zpíval Josef Tureček.)

2. Puč mně, sedláčku, koníčka, já pojedu k miléj, já ti ho zase přivedu, až bude deň bíléj.

(,Zpíval Josef Tureček.)

2. Gdo ste viděl, povězte, mé srdečko zarmoucené potěšte, potěšte. 3. Já sem viděl, nepovím, trhala tam v mé zahrádce rozmarýn, rozmarýn. 4. Utrhla tam dvě růže, ja1) dala je Pepíčkovi do lůze, do lůze.2) 5. On ti bude libě spát, on ti bude3) zejtra ráno děkovat, děkovat. 6. Děkuju ti, děkuju, ja1) před tebou svůj klobouček smykuju, smykuju.4) 7. Nesmykuj ho přede mnou, šak voni tě zejtra ráno vodvedou, vodvedou.5)

8. Vodvedou tě do Prahy, dají tobě bíléj kabát a šavli, a šavli.

9. Šavli pěknou, bílý pás, šak ty přindeš, můj Pepíčku, brzo zas, brzo zas.

Poznámky: [) T. j. a, Na začátku verše se někdy (nikoli

vždy) přesouvá před samohlásku souhláska j. — 2) T. j. lože. —

) Variant: přinde. — 4) Variant: svůj klobouček premovaný sme-