15. Za loupežné skutky do žaláře na dvacet let odsouzen jest byl, kterýž trest se na něm na Špilberku a v Kartouzích zcela vyplnil.

16. Nyní sedmdesát roků starý po přestálém trestu vyšel ven, Bože, dejž, by tímto přísným trestem pro svůj celý věk byl polepšen.

Babinský žije! Po dvacítiletém vězení, čistý zas mezi námi. Píseň pro krajany naše, vyňatá z popsání příhod jeho. (Přetisk se výhradně zapovídá.) V Praze, tisk Jana Spurného v Karlově ulici, 1860, 12°, str. 4.

1. Jaká bouře na tom světě sem tam člověkem zniká, někomu zde štěstí květe, časem i bol proniká; ukrutní jsou osu dové, jenž vedou člověka dnové, těžko se protiviti, co má koho potkati.

2. Babinský byl syn rolníka, od dětinství ctný, mravný, a škola litoměřická dala mu osvětlení, študoval vědy latinské, byl jinoch velmi hrdinský, rád mnoho kněh četl, v kterých svou mysl spletl.

3. Povolán pak k otci svému, který brzyčko zemřel, bratr jeho se jal domu, Babinský díl obdržel, dále nemohl studovati, dal se k vojsku zverbovati, co delostrelec švarný, byl v setnině vážený.

4. Miloval švarnou Lidunku, která byla chudobná, ta měla starou matinku, nad hrobem nakloněná, Liduška se roznemohla, zásoby žádné neměla, to Babinského hnětlo, do neštěstí ho spletlo.

5. Láska k dívce, k člověčenstvu, dojala ho velice, věděl, že je naplněná setníka pokladnice, uzmul ji, desentiroval, ubohý, v lesích se skrýval, při hlůze loupežnické vyvolen byl za vůdce.

6. Jeho velká radost byla lidem chudým dávati, bohatým zkáza hrozila, kde mohl koho obrati; jeden zeman svoje jmění měl již celé prodlužený, tomu též chtěl pomoci a buchráre podvésti.

7. Wallenfeld, bankéř veliký, chtěl mít dceru zemana, činil všeliké námitky, by mu byla oddaná, ona však již milovala, svoje srdečko zavdala Adolfovi chudému, mládenci spanilému.

8. Babinský je chtěl spojiti, poslal k Wallenfeldovi, aby se nechal viděti, na zámek k zemanovi, by vzal sebou dlužní spisy, že se s ním chce spořádati, dcera že již svolila, by mu svou ruku dala.

9. Bankéř ještě tohoto dne k zemanovi si vyjel, ale sotva po hodině v jiné doupi se viděl, loupežníci jsou ho jali, a svému vůdci dodali. Babinský mu přikázal, by mu všecky spisy dal.