25. Sedí ptáček na větvice, šije šaty Kateřince, Kateřinko, pod' domů, táta zabil kobylu; máma zase jelena se zlatýma ro-hamá; kdo ty rohy najde, štyry míle zajde; štyry míle za Pra hou, najde bábu šmatlavou, kdo se obrátí eště, najde zlatý kleště, kdo se obrátí nazpátek, najde zlatý kabátek, kdo se obrátí zas, najde zlatý pás. (Dívčice u Nakří.)

26. Anka trnka pije buk! (Zbudov.)

27. Erb. 33. 25. Bartoš »Naše děti« 86 č. 11. Běžel zajíc okolo plotu, roztrh si tam novou botu. Liška mu ji zašívala, veverka se posmívala. (Velešín.)

28. Variant předešlého: Běžela liška okolo plotu, roztrhla si novou botu; zajíc se jí vysmíval. Nebudeš se vysmívati, jak já umím zašívati, dost dost dost, až je vidět holou kost. (Zbudov.)

29. Nebe, peklo ráj, kam tu duši dam? Do nebíčka, do pekli čka šupy šupy tam! (Velešín, Zbudov, Dívčice.)

30. Stojí jabloň v širém poli, kdo je šelma, ten se bojí; já sem šelma nebojím se, mám šavličku, otočím se. (Nakří.)

31. Erb. 103. Žid nám umřel pod lavicí, nebudeme mu vyzváněti, až nás bude honiti okolo řinku pro kus perníku, okolo silnice pro drobet zelnice. (Nakří.)

32. Mik, mik, mik oženil se kominík, vzal si ženu kominici, tancoval s ní po světnici, ať je to ten nebo ten, vyhoďte ho voknem ven! (Zbudov.)

33. Jeden, dva vobědvá; jeden, tři v povětří; jeden, štyry vylez' z díry; jeden, pět cukr jed; jeden, šest neměl čest; jeden, sedům, vylez' pře' dům; jeden, osu' brousil kosu; jeden, devět jako medvěd; jeden, deset zůstal viset; jeden, jedenác' aj de ven uherský paňác; jeden, dvanác' byl eště věcí paňác. (Du-benec u Nakří.)

34. Jeden, dva, medvěda; jeden, tři, co větří; jeden, štyry, ten byl cizí; jeden pět, trhal květ; jeden, šest, neměl čest; jeden, sedům, neměl rozum; jeden osu', klepal kosu; jeden, devět, ten byl medvěd; jeden, deset, ten se bude zejtra ráno věšet. (Zbudov.)

35. Erb. str. 6. Prosím, prosím žebrotu, strčím hlavu do plotu, andělíčka do pytlíčka, pomodlím se za Františka (»Žon-dáli« dítko, říká totéž). (Zbudov.)

36. Slav. 2. IV. 34. ě. 15. Erb. 45. č. 12. Běžela liška po ledu, ztratila klíček od medu. Kdo ho má, ať ho dá, ať si ze mě žádný blázny nedělá. (Velešín, Nakří.)

37. Haklice poklice červená stolice štýry okna do sednice štyry okna ven! Budeme se vytloukati kamenama ven. (Divěice.)

38. Bart. »Naše děti« 78. 4. Erb. 81. 8. U sv. Františka sloužila tam epiška, měla oči mourovatý jako naše kočička. Jes-li t»