str. 377
badań ludoznawczych w Polsce. 7. Znaczenie ludoznawstwa dla literatury i sztuki. 8. Znaczenie ludoznawstwa dla społeczeństwa i państwa. 9. Etnologja w programie ogólnego wykształcenia. II. Polski obszar etnograficzny. 10. Granice obszaru. 11. Ilość ludności. 12. Narzecza polskie. 13. Polskie grupy etniczne. 14. Eozwój osadnietwa polskiego. 15. Polskie typy antropologiczne. III. Kultura materjalna. 16. Podział etnologji. 17. Budownictwo. 18. Eozmieszczenie chat we wsi. 19. Sprzęty. 20. Narzędzia rolnicze i gospodarcze. 21. Umiejętności rolnicze i gospodarcze. 22. Przemysł domowy. 23. Odzież. 24. Ozdob-nictwo ludowe. 25. Sztuka ludowa. 26. Instrumenty muzyczne. IV. Kultura społeczna. 27. Obrzędy narodzinowe. 28. Obrzędy weselne. 29. Obrzędy pogrzebowe. 30. Zwyczaje domowe. 31. Zwyczaje doroczne. 32. Prawo ludowe. V. Kultura duchowa. 33. Wierzenia demonologiczne. 34. Wyobrażenia o przyrodzie. 35. Lecznictwo. 36. Czary. 37. Opowieści ludowe. 38. Pieśni ludowe. 39. Zagadki i przysłowia. 40. Widowiska dramatyczne. 41. Gry i zabawTy. 42. Tańce. 43. Muzyka ludowa. Kdy se dočkáme podobného vzorného spisu a návodu pro studium lidu československého?!
Vrtel-Wierczyński, Stefan, Kozmlowa ezłowieka ze śmiercią w literaturze średniowicznej polskiej i czeskiej. We Lwowie, z drukarni Zakładu narodowego imienia Ossolińskich 1926, 8°, 50. (Otisk z »Pamiętnika literackiego«, r. XXII. i XXIII.) Mezi prameny uvádí vydání staročeského letáku Č. Zíbrt: Rozmlouvání člověka se smrtí ze začátku věku XVI. (Český Lid«, ročník 23, r. 1914, str. 37—41.)
Lábek L., Památky svatováclavské v záp. Čechách. Co doprovod k výstavě Národopisného musea Plzeňska za součinnosti Lidové akademie sestavil ... V Plzni, tiskem fy V. Bognel-, nákladem musea, 1927, 4°, 31. Z úvodu: To, co bylo v naší výstavce sneseno, poskytuje přes to velmi cenné poučení. Jest především pozoruhodno, jak mocně zakořenila úcta k sv. Václavu tam, kde bychom jí ani nehledali, to jest ve zněměené části českého západu. Převážná většina kostelů, kaplí, soch atd. nalézá se zde a to zejména v pásu od Domažlic k Chebu. Na mnohých místech jsou svatováclavské pomníky jen dokladem bývalé ěeskosti míst (sv. Petr u Stříbra), ale i tam, kde dávno již vymizel hlahol české řeči, byl český národní světec ve veliké úctě i trvalé oblibě.
Dr. Antonín Markus, Eodinná kronika. Populární úvod do studia rodopisného (genealogie). Populárně vzdělávací knihovny svazek VII. Nákladem Českoslovanské akciové tiskárny v Praze, 8°. Str. 77. Těm, kdož se zajímají o rodopis, genealogii a chtějí si založiti soupis předkův, rodinnou kroniku, jako na