Prof. Alois Nechleba, Vánoční stromek, v Praze 1927. (Dokončení.) Kde jest po těchto velká poptávka a jde-li o ušetření lesních kultur doporučuje se zakládání plantáží a kultur výhradně k pěstování a obchodu vánočních stromků. Doporučuje se to nejen lesním správám, nýbrž také majitelům obchodních školek stromkových k prospěšnému zpeněžení neodbytných starších i vyšších sazenic smrkových. Obchodním zahradníkům a školkařům doporučuje se také ke stejnému účelu pěstovati ozdobné koniíery cizokrajné, vyznamenávající se jednak ztepilým vzrůstem a při tom také pestře, hlavně modře a stříbřitě zbarveným jehličím, o což se může pro svou vlastní potřebu pokusiti také každý majitel zahrádky Exotické koni-fery, kterým se obdivujeme ve veřejných parcích, hodí se nesporně i na vánoční stromky, avšak svou značnou cenou jsou jen kruhům zámožným dosažitelné. Pěstování a větší odbyt jich ulehčil by zároveň našim stromkům. 4. Plného povšimnutí zasluhuje také americký zvyk, používati za vánoční stromek živé v hrncích neb v košíkách zasazené stromky jehličnaté, které mohou po léta tomuto účelu sloužiti. Snad že se některému čtenáři bude zamlouvati následující návrh: Při narozeni prvního potomka zasadí se smrček neb jiná vhodná jehliěina do» hrnce (květníku), která dítěti má sloužiti po celé mládí za vánoční stromek. Týž se podle potřeby přesadí do větší nádoby a s vánočního stolu se přenese do přírody, případně do chladného skleníku, aby pokojovým ovzduším netrpěl. Dítě, které jej považuje za svůji majetek, bude jej proto dozajista po celý rok pečlivě opatrovati, čímž se zároveň v něm probudí a vychová láska ke stromům a ku přírodě. Když dítě vánočnímu stromku již odrostlo, může svůj stromek vysaditi bud'1 v rodinné zahradě, aneb na veřejném pozemku jako svůj »životní strom.« Mnohá obec má dozajista vhodný pozemek k tomuto účelu, na němž by dorůstající mládež před opuštěním školy mohla v určitý jarní den za vedení učitelů neb rodičů své »životní stromky« vysázeti a tak znenáhla »občanské sady« zakládati. Po smrti neb vystěhování se majitelů stromků staly by se tyto majetkem obce. Byla by to jakási kopie amerického »Arbor Day«, t. j. každoroční jarní slavnosti stromové, kdy mládež i odrostlí s potěšením lesní stromky vlastnoručně sází a tím poněkud k nahrazeni těžkých škod, které zpustošením amerických lesů povstaly, přispívá. Návrh tento má však svůj »háček«, jak to zaříditi tam, kde je dětí více, neb mnoho, a kde jest nevhodno o Štědrý den inscenovati na stol© celý hájf Východiskem z těchto rozpaků mohlo by býti, kdyby první a jediný stromek se stal všem sourozencům společným. K radosti dětt7 chudých mohly by školní zahrady a obecní lesy umožněním pěstování vlastních stromků