tel vzájemnosti českoslovinské. Věnoval bibliothece musejní skvostné album, kde ukladal barevné fotografie typů a krojů slovinských. Škoda, že tato sbírka, svého druhu jediná, sbíraná před 40 a 50 lety na Slovinsku, pomocí tamějších vlastenců, leží dnes ladem, nepovšimnuta v Národním museu v Praze.

Aidám Fischer, Rusini. Zarys etnograf ji Rusi. Z 3 tablicami i 33 ilustrajcami. Lwów, vydawnictwo Zakładu narodowego im. Ossolińskich 1928, m. 8°, str. 192. Z obsahu: I. Obszar etnograficzny. II. Kultura materjalna. III. Kultura społeczna, IV. Kultura duchowa. Ucelený obraz národopisu, kultury hmotné, sociální a duchové lidu »rusínskeho«, s 33 sličnými obrázky. Spisovatel stojí na stanovisku přátelském, pokud se týče poměru mezi Poláky a Rusíny. Nemohu utajiti, že se mi vkrádá do duše stesk. Studiu Rusínů zasvětil celý svůj život nezištně churavý nadšenec, Frant. Řehoř, ťiředník Městské knihovny pražské, žijící v trudných poměrech. Našetřené jmění avoje věnoval na zakoupení knih, časopisů a pořízení fotografií lidu rusínskeho. V bídě ubožák zemřel. Jeho bibliotheku převzal jsem do Národního musea, jeho fotografie i korespondenci a národopisné materialie. Kdo se ujme této pozůstalosti? Kdo splatí zaslouženým vděkem vzácné výsledky Řehořova stadia, bude to Čech nebo »Rusín«? Ať tak, neb onak, Fischerova knížka, dojde-li k 2. vydání, jistě upozorní na zapomenuté a nedoceněné zásluhy Řehořovy.

Dr. M. Remeš, Dva větrné mlýny na Hané. (Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, roč. 40., 1928., sešit l—A., str. 97 až 99.). Podařilo se spisovateli získati obrázky a popis větráků v Bilanech a Skašticích u Kroměříže. Zprávy pro popis obstaral p. František Motal, rolník ve Skašficíňh. O těchto větrácích zmiňuje se Florián Zapletal ve článku: »Větrák (větrný mlýn) na Hané, Český Lid, 25. roč., 1925, str. 25 až 27. O větřákn bilanském jest obšírnější zpráva ve spise Oldřicha Kajdoše Dějiny obce Bilan (Kroměříž 1924), potom ve Vlastivědě moravské (Kroměřížský okres II. místopis I. část 1911, str. 281), kdež jsou z větráku reprodukovány zbytky obrazu představujícího Ondráše a Juraše (obrázek č. 63). Nejnověji uveřejnil v Českém Lidu roč. XXVIII., sv. 5—6., str. 203, Rudolf Janovský, kratičký článek: »Zbojníci Ondráš a Juráš na větráku v Bilanech u Kroměříže.« Je při něm vedle větráku i obrázek Ondráše a Juráše ... Mám radost, že zájem, o větrné mlýny v zemích československých, vzbuzený »Českým Lidem«, neutichá a znova a znova hlásí se nové výzkumy. Článku tohoto vážíme si tím více, že jej psal náš vážený spolupracovník, výborný znalec lidového života na Moravě. Dr. M. Remeš.