Předchozí 0064 Následující
str. 61

slance po říčce, aby po celý rok pěkní byli, zvláště však, aby jich nohy nebolely.

Na Moravě vykropují hospodyně na Bílou sobotu svěcenou vodou nejen světnice, ale též chlévy dobytčí a stodoly. Však ponáhlejí se (pospíchají), aby byly s kropením hotovy dříve, než kněz v kostele zazpívá »gloria«, což zvoněním všech zvonů lidu se oznamuje. (Vizovice).

Na Slovensku vykuřují gazdinky dýmem zelin na 1. máje chléA'y.i dobytek, aby ho od čarů ochránily a hojně mléka si zjednaly.

O svátcích svatodušních dosud na Moravě zastrkávají lipové ratolesti nejen ve světnici, ale též ve stájích, což ro^nšž na ochranu dobytka od čarů se děje.

Když se dobytek ponejprv na pastvu vyhání, vstrčí pasák tolik prutů bezových do hnoje, kolik kusů ze stáje vyhání. Větvičky tyto pokryje pak čerstvým hnojem, aby dobytka od počarování ochránil. Nebo přetahuje gazda (hospodář) přes prah řetěz a nechá zamčený po devět dní; klíč od zámku nosí však gazda při sobě. Tak zůstane dobytek zdravý i dob^e se pase. (Mor. Liesková na Slov.).

Ve Vizovicích na Moravě uvaří hospodyně kravařovi, když ponejprv dobytek vyhání na pastvu, vejce; to vejce riiá kravař chodě kolem dobytka oloupati. Dobytek se bude dobře pásti i držeti pohromadě.

Také dává hospodyně pod práh chléva skrojek chleba a vejce, oboje dá se potom žebrákovi. Kromě toho se všemu dobytku uváže na ocas červená mašlička, aby nedostal červený moč; podle jiných proto, aby »nestřečkoval« (neplašil se).

Rozšířená je pověra, že se na prahu chléva nemá křesati ani dřevo; štípati, sice že dobytek okřiví.

Jak bosorky podle víry lidové čarují, jak kravám mléko odjímají?

Každý venkovského života znalý člověk, přijde-li do cizí stáje, řekne: »neúroku«, dříve, než-li o dobytku nějaký úsudek pronese. V Čechách místo toho říká se při vstupu do chléva: »Požehnej Pán Bůh!« Slovem »neúroku« každý, ať už vědomě nebo nevědomě výslovně prohlásí, že dobytku, na nějž se dívá, škoditi nechce. Nejjednodušší totiž způsob čarování je právě »uřknutí«, kteréž původně tolik znamenalo, co nynější »zaří-kání« čili »čarování«. Vždyť zaříkati nem,usí čarodějnice hlasitě, stačí, když své zaříkání v myšlenkách poví. A] poněvadž podle víry lidu již sám pohled němě čarujícího člověka škodlivý jest, přenesl se pojem »uřknutí« na význam poškození pohledem.

Na Slovensku známá je pověra, že bosorky ch tě jí ce cizím


Předchozí   Následující