že hy jim krávy ochořely, nebo mléka pozbyly. Rovněž neprodávají mléka po západu slunce, poněvadž takovým mlékem mohlo by se kravám čarovati. Z téže příčiny nevyhazují hospodyně celé škařoupky z vajec na smetiště.

Jde-li se s mlékem přes vodu, »zamkne sa« klíčem, t. j. ponoří se do něho klíč a »prskne sa« do něho trochu soli. Tak čarodějnice mléku ani krávě neuškodí. (Vizovice na Moravě.) 1 na Slovensku nosí se posud mléko přes vodu osolené.

Nejvhodnější oas, kdy od čarů dobytek ochrániti, jest na Štědrý den a Boží narození. Na Slovensku donášejí máselnici (mútovnicu) do jizby, a při večeři z každého jídla část io ní házejí, aby kravám mléko se neztratilo. Maštalné dveře a prah potírají česnekem, aby »strygy«, večer chodící, ěanovati nemohly. O půlnoci pak objediny pícrá z koryta odstraňují, aby dobytek dobře žral. Pod prah stáje zakopávají jmélí (Visctim album). Takový prah bosorky nemohou překročiti. Za týmž účelem někteří hospodáři čtyři kolíčky jasanové do veřejí stáje zatloukají.

Na Štědrý večer nosili dříve pasáci březové pruty do chalup hospodařil, aby jimi dobytek před čarováním chráněn byl. (Slovensko). Ve Vizovicích na Moravě nosili březové pruty pasáci až na den sv. Štěpána.

Při Štědré večeři odkládají někde dosud z každého jídla po lžíci a dávají pak o Božím narození dobytku do nápoje, aby se ho žádná choroba nechytila. Dávají na Slovensku za týmž účelem již na Štědrý večer dobytku cibuli, česnek a petržel. Ve Vizovicích dávají dosud na Boží narození každému kusu hovězího dobytka zvlášť med zavinutý v oplatce, kousek hovězího masa, petrželový kořen a chleba. V oplatce, do níž se med zavíjí, je zapečený list, petrželový. .

Na Slovensku mnohé gazdinky od Božího narození do nového roku nepřadou, »lebo by jim lichva (dobytek) pokrivela«.

Děvčata donášejí o Božím narození ještě před východem slunce z devíti »priechodišť« (místo u potoka, kde se nádobí čistí) věchtě a jimi hranty (koryta) vymývají, »aby lichva (dobytek) dobre žrala.«

Tam, kde o koledě též dvéře stájové křížkem poznamenají, nemohou bosorky dobytku škoditi. Ve Vizovicích řežou na Veliký pátek »roční šíp« do východu slunce a kousky z něho nařezané do koryta zavrtávají; tak nemohou čarodějnice dobytku škoditi. Z téže příčiny dobytek v týž den potoční vodou de, východu slunce umývají a také »hranty« (koryta) touž vodou čistí, aby dobytek v hubě nebolelo.

Kdo chová koně, provede je téhož dne před východem