a Báro harfy srovnejte. 7. Já mám prabuben, táhnu s pitlem ven, natáhnu, pojdu po straně, zatroubím věrně k Betlému. 8. Sláva na nebi, pokoj na zemi, zvestujú.

II. Vzáetní páni hospodáři, přicházím já k vám, o koledy, o peníze, nyní vzáctné nám. Koledy mně dají, v kapse se po-makají, já jím zazpívám. Narodil se nám Spasitel v Betlémě městě, věřte zajisté. Co dnes v noci povídal, anděl Páně zvěstoval, pastuškám věstěl. Tu hned stádo opustili chvátali zpěš-ně, darů sobě jsou nabrali, nes každý v mošně. Janek nese jehňátko, Bárta s Mikšem kotzlátko, Kuba skopátko. A já taky s vámi půjdu, mám kuráži, mám. A co pak já maličkému Ježíškovi dám. To je špatná koleda, nehrubě nám kdo co dá. Co pak udělám? Co mně za to dají? Koupím mouky trošíčku, dám maličkému Ježíškovi vařit dobrou kasičku. Bozinky nra do ní dám, cukrem mu ji posýpám. Dám mu hubičku, můj zlatej Ježíšku.

III. Co se to stalo v Betlémě nového, že nebylo vidět nebe jasného? Hvězdy překrásně svítí, musí v tom něco býti. Pastýřové o půl noci vstali, na své trouby troubit začali. Nikdá to nedělali, by v noci troubívali. Narodil se nám Král o půl noci, který jímá nebeskou mocí. V Betlémě v jesličkách leží, vůl, osel k němu běží. Matička nemá peřinky pro něho, vůl a oslí-ček zahřívá jeho. Josef kolíbá starý to nemluvňátko malý. -Jenom ty pozpěš, malý Františku, jenom mu přines ovčí ků-žiěku. Ty, Petře, k pekaři běž, Ježíškovi žemličku přines. Už jsme se všickni do Betléma sešli, novému králi dary přinesli. Chvála na výsosti Bohu, na zemi pokoj lidu dobré vůle.

IV. Šla panna. Maria do města, hledala si sobě podružstva. My žádného podružstva nemáme, my máme než jeden chlíveček, v tom přebývá vůl, oslíček. Než panna Maria přes prah přešla, hned synáčka porodila, zavinula do plenčiček, položila do jesliček, zpívala mu: Hajej, nynej, můj synáčku roztomilej.

V. A co jest to za znamení na obloze nebeské, že tu hvězdy krásně svítí, vydávají své jasnosti. Co se dnes přitrefilo mezi dvanáctou hodinou to právě o půl noci. Ptáčkové libě zpívají, có mohou o své moci. Pastýřové též troubili, až jim vesele bylo. Komu by se to zpívání, od pastýřů to troubení té noci nelíbilo? Bárta neměl nic jiného, vzal dudy na rameno, aby mu dary nesli a Ježíška navštívili, Jezulátko maličké.

VI. Já malý přicházím koledovat, co Kristus, to umím, či izvěstovat. Malý je, chudý je, trpí zimu, kdybych měl, co by chtěl, dal bych jemu. Mám jen sáček, plínku i fáček i peřinku. Darujou koledy, pane zlatý, tak budou po smrti v nebe vzatý, do nebe jistě pravda zajisté, mezi svatý. Jestli nic nedají, ne-