na str. 48 a v kancionálu českotřebovském (C. L. XV. 121) ctěme: Darnino, u Vyhlídala (Č. L. X. 154): Domino, a v kolede z Horácka (Dufek, 122) dokonce: Kubino, ač původně bylo: Jda mimo.

V některých rodinách na moravském Horácku bývaly hudební tradice velmi setrvačné. Je to zejména učitelská rodina Kohlíků, jejichž praděd působil začátkem 19. století v Novém Městě na Moravě, jeho potomci v Zámku Žďáře a ve Zďáře, dále rodina žďárských Švejdů, Drdlů, v Novém Městě Jan Šír, zvaný Macháček, jamský učitel Kubík, svratecký Von-druška a jiní a jiní.

Mnozí z těchto muzikantů zanechali původní, třeba ne-tištěnou tvorbu instrumentální, zvláště ti z nich, kteří měli svoji kapelu taneční a působili jako varhaníci. Ti jistě pokoušeli se i o tvorbu písňovou, zvláště v oboru písně církevní. Jistě měli mnohé původní písně pohřební, koledy a snad i písně mešní. V rodiných archivech a na kostelních kruchtách dalo by se z toho snad ještě leccos zachrániti.

Můj zesnulý otec František, který ztrávil mládí v Hodiš-kove a v Jamách, znal množství koled z polovice minulého století, jež zpívávali tehdy v kostelích v Jamách, v Obyčtově a v Ostrově. Naučil jsem se od něho některým v dětských letech. Zpívávali jsme je doma v době vánoční denně. Nevymizely mi z paměti dodneška.

Poněvadž jsem se neshledal s nimi nikde v tištěných sbírkách, považuji je za skladby některého varhaníka horáckého. Snad i text je původní, horácký.

Jsou prostičké, jak textově, tak i hudebně. První z nich je variantem písně »Žežuličko, kde jsi byla«, v druhé ozývá se melodie staré koledy »Narodil se Kristus Pán«. Ostatní mají rytmus taneční, poslední dvě polkový. Tato okolnost mně svědčí pro domněnku, že jsou to skladby varhaníka, jenž měl zároveň svou kapelu taneční.

Text zapisuji tak, jak jej zaznamenal otec ve svém sešitku z let sedmdesátých, melodii, jak ji mám dosud v paměti. TJ koledy »Co se stalo« osvěžil mou paměť můj strýc, dosud žijící, Cyril. Dvě poslední koledy otiskl jsem již ve sborníčku »Od Horácka k Podyjí«.