Jak pak, milí bratři, jak tam půjdeme, co pak my jeu za dar sebou vezmeme. Vezmeme beránka velmi tučného, tím. uctíme dítě i matku jeho. Eáda nás uhlídá drahá matička, a ukáže nám svého synáčka!

Kdyi přespívají, vejdou do světnice, kde je hospodář podělí koláči neb penězi, kterými výrostci obdarují chudé ve vesnici.

Odpoledne chodí menší chlapci a dívky dům od domu a zpívají:

Přišel jest k nám na koledu Šimon Kocina, vytahuje z kapsy píseň, zpívat počíná, Benda bére motyku a Tomáš knitliku. Anka běží s chvoštištětem: Jdi odsud kluku! Taky jsem si na vejškrabek mouky koupila a koření potřebného zaopatřila, as půl korce jalovce, mám to zmíchané v mouce, ráda bych se podívala, až se upeče. Jestli se mě nepodaří, pravdu povídám, zanesu ho do zdolečku, tam ho zakopám, a vylezu na skálu, a potom srazím hlavu, Tomášovi odporučím pro lžici díru.

Dostávají po dvou neb třech krejcařích, za které si kupují školní potreby.

K večeru chodí zase výrostci, ale jen dva a dva. Zpívají: Oba: Nastal nám den veselý, výroční památka slavného narazení malého děťátka. Do Betléma jit musíme, dary sebou vžit musíme.

První: Já, bratříčku, nic nemám, nevím, kde co vyhledám. Druhdy: Musíme si vyhlédnout, kde mají tučnou ovci. První: Já, bratříčku, radu dám, půjdeme tam v noci. Druhý: Nedaleko jest dědina, je v ní hospodář ovčina, ten má skopce, berany, jak náleží jadrný.

První: Já, bratříčku, radu dám, dnes v noci tam půjdem, až hospodář půjde spát, do- ovčina vejdem.

Druhý: Ty vezmeš berana tučného a já skopee jadrného, a pak odejdeme pryč a hospodář nezví nic.

První: Náš slouha má kozlíka, vezmeme ho jemu, skopce, berana máme, kozel bude k tomu. Půjdeme tam o půl noci, bratře, slouha spí na peci, jak do chlívka vejdeme, hned kozlíka, najdeme.

Druhý: Bratře, já již kozla mám, držím ho za rohy, tu máš, bratříčku, provaz, srvaž mu dobře nohy. Jen se měj ochotně k tomu, honem, ať ho' na se vezmu, ať odsud odejdem pryč, kotzel vřeští víc a víc.

Oba: Když jsme již ze vsi vyšli, drobek posečkejme.

První: Já ho vezmu na záda.

Druhý: Jen se k tomu mějme.

Oba: Slouha křičí, pokřik dělá, slouhová jíž po vsi běhá.