Kmotricku, náš kozel pryč, stál za toral ještě víc. Když jsme dary sebrali, do Betléma půjdem, vezmem sebou muziku a tam hráti budem. Vezmem sebou kanierády, kteří s námi půjdou rádi, každý na svůj inštrment, bude hrát »skoč šlofr-ment«.

Když přezpívají, dostanou deset nebo více krejcarů, které si buďto ponechají, nebo rozdělí mezi chudší v osadě. (Zapsáno před rokem 1892.)

Po svatovečeři seberou kosti z ryb a uschovají. Omdlí-li kdo, vezmou ,kosti ty, smíchají s různým kořáním, jako je řim-baba, vodní jetel, lipový květ a jiné, a nemocný se tím podkuruje, až přijde k sobě.

O svatovečeři nejez nikdo hrách, sice dostaneš vředy a budeš po celý rok nemocen; jez raději jáhly (proso), ty přinášejí hojného zdraví a hojně peněz.

Při svatovečeři ať každý z domácích jest obut; kdo jest bos, dostane v témž roce na těle boláky. Jedí knedlíky s houbami, aby nedostali nemoci vnitřní.

Dříve než přisednou domácí k svatovečeři, šlápnou všichni bosou nohou na sekeru, která leží u stolu, aby je nohy nebolely, a aby kámen nedostali. Od svatovečeiře nemá nikdo vstávati, sice by v roce často stonal.

Chceš-li před rozličnými nemocemi se uchrániti, sněz na sv. Tři krále kousek svěcené křídy a vypij žejtlík svěcené vody jedním rázem. Někde se napijí svěcené vody třikráte.

Po svatovečeři vezmou tři talíře a dají na stůl. Zatím jde někdo z přítomných ven. Když odejde, dá se pod jeden talíř hlína, pode druhý chléb, a pod třetí peníz. Potom se ten, co byl venku, zavolá a zdvihne z těch tří talířů jeden. Jestli pod talířem hlína, ten člověk téhož roku zemře, jestli tam chléb, bude míti na poli úrodu, a peníz-li, peníze.

Hospodyně peče pro každého z domácích na Štědrý den vánočku, které někde říkají také »štědrovka« a u Jihoěechů »houska«. Kdyby se hospodyni některá ta štědrovka náhodou přelomila, tak ten, komuž patřila, v témž roce zemře.

Na Štědrý den sázejí někde do hrnečku větvičku třešňovou a postaví pak hrnek do sucha. Jestli větvička uschne, tedy ten člověk brzy zemře, jestli však rozkvete, bude dlouho živ a hodně !zdráv.

Vezmou čtyři ořechy a rozloupnou. Jsou-li všecky pekné, bílé, zdravé, bude ten, kdo je rozloupl, také zdráv; jsou-li na-