Koledy a obyčeje vánoční z Vlašimska: Koleda, koleda dědečku, propíchnu vám čepičku, nedáte-li krejcárek, propíchmi

vám .špejchárek. __ Narodil se Ježíš Kristus v Betlémě městě,

všeho světa vykupitel, zajisté věřte. Anděl Páně povídal, o půl noci zvěstoval. Pastuškové šli a já půjdu také s nimi, mám kuráži, mám, ale co já ubohému Ježíškovi dám? Je to špatná koleda, nehrabe mně kdo co dá. Co dostanu, za to koupím mouky, krupičky, dám uvařit Ježíškovi dobré kasičky. Rozinek mu do ní dám, cukrem mu ji posypáni, hubičku mu dám. ¦— Koledníci, o půlnoci co chcete u dvora Štědrého večera? Co nám dáte, to vezmeme třeba mísu s vdolkama. — Koleda, koleda, okny ven, dej vám Pán Bůh dobrý den! Já jsem malá dívečka, ráda jídám jablíčka. Co mi dáte, to vezmu, vozem pro to nejedu. — Koleda, koleda Ježíšku, dejte po oříšku; nedáte-li po oříšku, udělám vám dírku do kožíšku. — Na Štědrý den hádají hospodáři, které obilí v příštím roce nejhojněji se urodí. Udělají ve světnici hromádky ze všech druhů obilí; vpustí do světnice slepici. Z které hromádky zobati počne, ten druh se urodí měrou nejhojnější. — Aby slepice hodně nesly, sype jim hospodyně o vánocích zrní, kteréž při štědrovečerní večeři na ošatce pod stolem měla a do kterého své nohy ponořila. — Někdo ze shromážděných při večeři štědrovečerní vyjde za dvéře a dívá se klíčovou dirkou do světnice na ostatní. Zjeví-li se mu náhodou, že někdo ze shromážděných má »dvě hlavy«,, hádá. o něm, že brzy zemře. Rovněž ten, jenž na obraze ve sltle okenním vzniklém objeví se bezhlavý, do roka zemře. (Velíš.)

Koleda vánoční o narození Krista Pána pro mládež v rytmy uvedená. V Praze (1837), na Malý Straně, v úpravě jarma-řečních a poutních písní. Zpívá se jako: Nuž, anjeliěkové, boží poslíčkové: Hopsá, pacholátka, spolu i děvčátka, pospěšte«