hřenieslníky. Ženské pohlaví v mestách počaly od roku 1800 rozličné kroje, dlouhé komedianské šaty, prsa a krk do půl lopatek nahé, na hlavách rozličné' divne čepce, jako okruží a ještě divnější, že to ani popsat možné není; od toho času tak divné kroje mezi nimi jsou, že se tomu vymyšlenému kroji musí člověk divit, pak také nosejí klobouky rozličné, některé hřeibeny jako konské, a tak, milý čtenáři, jest to od čerta vymyšlený kroj. — Na str. 35: V roce 1848 skrze nedůstatek drobných peněz v České zemi papírové peníze se trhají na půlky, čtvrtky jako: zlatovky se trhají na půlky, půlky na čtvrtky a čtvrtky na půlčtvrtky. Dvacetníky se trhají na půlky a desetníky též na půlky. V každém městě si nadělali papírové peníze a sice: dvadcetníky a desetníky. Pražské dvadcet-niky a desetníky platili všady v Čechách až do nového roku 1850. V 1849 roku přišly nové peníze dvougrošáci stříbrné, (svršek jen postříbřené) a desetníky a šestáci papírové, kde zase obchod snáš se védsti může skrze drobné peníze. V 1848 roce vyšly též dvoukrejcarové měděné, a těch jest ještě málo v Čechách; však dvougrošů stříbrných, desetníků a šestáků jest v množném počtu. Pak jsou nové zlatky a dvojky papírové pěkné vydané 18. juli 1849. Připomenouti sluší, že jest mnoho falešných papírových zlatek, které se na ětvrtky trhají; to jsoti ty, kteří v roce 1848 vydané jsou. Od 1. ledna 1851 přestaly čtvrtky ze zlatovek jíti. V roce 1858 na podzim stala se zase změna v penězích. Stříbrné peníze jsou lehčí nežli staré; pročež jsou: staré 6 kr. (šesták) platí 10 kr. r. č., 1 zl. drží 100 kr. r. č. Stříbrné peníze: pětníky, desetníky, dvacetníky, ětvrtzlatníky, půlzlatníky, zlatníky a dvouzlatníky. Papírová nová zlatka platí 100 kr. r. ě., papírová zlatka stará 105 kr. r. ě. Měděné staré peníze přišly k skasírování, a jsou nové krejcary, půlkrejcary a čtvrtkrejcary.

Hudba a škola. Časopis pro hudební výchovu školskou a lidovou, ročník I., číslo 1, 2, 3 (1928). Eediguje prof. Státní konservatoře hudby Adolf Cmíral s redakčním kruhem. Praha 1928—1929. Ku posavadním hudebním časopisům našim přistupuje nový časopis s programem jasně vyznačeným v názvu. Jméno redaktora, profesora Státní konservatoře hudby ručí, že vedle odborné znalosti a nadšeného smyslu pro českou hudbu umělou i lidovou, stránka paedagogická bude v každém čísle vhodnou složkou svědomité péče redakční. Z obsahu po-savadních čísel týkají se Českého Lidu články: Dr. Josef Fol-precht: Lidová píseň moravskoslovenská. Stručně, avšak výstižně dokazuje výborný znalec lidového života na Slovácku, že »z lidové písně moravskoslovenské lze se mnoho naučiti, neboť jest věrným výrazem života Slováků, jakožto kmene