Národopisné výstavě jihočeské podařilo se sebrati a předvésti doudlebský kroj od nejstarší doby až po nejmladší a podle těchto krojů a částí jejich každý návštěvník výstavy odnese si ten nejlepší dojem. M. Špengrová.« — — Ňa str. 13—14. Roubíky na vázání obilí, původně čistě praktická pomůcka v polní práci, stává se během času »dárkem z lásky«, a pak ovšem mění se v kus bohatě až přepychově zdobený. Je pak přirozeno, že ten, kdo projevil jistou zručnost a vkus ve zdobení roubíků, vyrábí tyto posléze řemeslně. A tak ve sbírce sebrané pro výstavu vedle nejstarších jednoduchých roubíků mnohohranných, bambulkou ukončených a trojúhelníčky ve vzorky skládanými zdobených (jeden datován 1804), nachází se celá skupina roubíků vyšedších zřejmě z rukou jediného výrobce; jsou opět mnohohranné, hlavička jich je zdobně vyřezávaná; zdobeny jsou opět Vzory z trojúhelníčků, ale nejnápadnější součást jejich výzdoby tvoří cínové neb olověné (řidčeji mosazné) vložky, částečně čistě ornamentální, částečně letopočty tvořící. K tomu přistupuje pak ještě řezbou provedené jméno i sídliště dárce. Pocházejí vesměs z Vodňan-ska a přilehlých krajů, letopočty spadají do doby mezi r. 1864 a 1868. Kovu k výzdobě roubíkix používáno sice již dříve, nikdy však v té míře jako nyní. Jinou skupinu tvoří roubíky mělce soustruhované, z nichž jeden, kostěným knoflíkem ukončený, jest dobrou ukázkou dárku zvláště nákladného, čistě, pěkně řemeslně vyrobeného. Oproti němu bylo by možno položiti prostý, hrubě řezaný a zeleně omalovaný roubík z r. 1885, jako typ sice pozdní, vyrostlý opravdu z primitivního tvořivého pudu. Zvláštností je prostý roubík, jehož zahnutý tvar vznikl z praktických poznatkťi. Materiálem, užívaným k výrobě roubíků, je, ve většině případů, hruškové dřevo; ozdoby vytváří se jednak řezem, jednak vbíjením kovu (měď, mosaz, cín, olovo). Jiný způsob výzdoby vzniká na soustruhu. F. Matouš. — Blatsko honosí se zvláštním druhem vazby modliteb a zpěvníků, upravené z plechu mosazného. V Českém Lidu podal jsem několik již studií o těchto mosazných vazbách i s obrázky. Na str. 16—17: Knižní vazby, mosazným plechem zdobené. Skupina těchto knižních vazeb, které podařilo se pro výstavu z celého jejího okrsku sebrati, skýtá již jakousi možnost činiti některé závěry. Prvopočátek, odkud vzal tento druh vazeb sviíj původ, dlužno asi hledati v prostých celokožených vazbách modlitebních knih z 2. pol. 18. století, opatřených sponou, jejíž závěsy mají na obou deskách barokní, nebo volnější rokokové tvary a výzdoby. Je zajímavo sledovati, jak tyto formy závěsů mění se pak lidovému umělci postupně ve tvar srdíčka. To děje se již v době, kdy počínají se obkládati