Poněkud složitější je motiv P. Marie, nad níž dva andělé drží kříž s Ukřižovaným. Desky tohoto druhu jsou zřejmě vrcholem dovednosti této svérázné tvorby. Technické provedení plechových desek je jednoduché. Pracováno bylo většinou větším a menším tupým hřebem a obloučky v měkkém, nepříliš silném mosazném plechu, který pak kol desky zahnut. Výzdoba kolky je již zvláštností. Stejně jako desky, zdobeny později i hřbety, které k desce připojovány závěsy. Hřbety knih silnějších složeny ze dvou závěsem spojených deštiček. Ořízka bývá zpravidla puncována, nejčastěji pýramidovitě řazenými obloučky při hřbetě, řidčeji ornamentem rostlinným. Na knižních vazbách mosazných vidíme opět, jak vyvíjel se vkus prostého lidu se vzrůstající zámožností od prostého k bohatému, až barokně působícímu, jak postupem času vzrůstá záliba v lesklém a barevném materiálu. Nikde však lidový umělec nezachází za hranice vkusu. F. Matouš. — — Výstavní publikaci Městského musea v Českých Budějovicích řadím mezi nejvážnější příspěvky ke studiu lidového podání a lidového umění československého. Posavadní vědomosti o lidu jihočeském, uveřejněné v Českém Lidu, jak vyloženo, obohaceny jsou důležitými články v této publikaci, psanými od vynikajících odborníků, jejichž výzkumy tvoří podstatu a základy k chystané budově lidovědy jihočeské. Třeba teoreticky nejlepší dnešní sběratelské programy a návody, přeučené ankety o museologii, deklamace o účelu národopisného sběru, nedohoní již toho, co propadlo zkáze, zmizelo skoro nadobro z lidového podání, z lidového vědění, umění a cítění, — vše to nenahradí články tak poučné a tak názorně podané na základě posavadních opravdových praktických zkušeností, pokud ještě materiálu bylo dost a v úplnosti, proti nimž teoretikovy dnešní návody v studovně u stolku se zeleniým suknem jsou pouhé mátohy bezdušné. Vážím si vědeckých statí zejména v krajinských časopisech

0 organisaci sběratelské práce na poli národopisném, ale co všechno bezmála po padesátileté svojí činnosti, celoživotní, musím čísti v těchto některých slohových cvičeních, nezřídka

1 velkopansky naduřelých, přiznám se, že by se autor jejich měl hluboce pokloniti vědomostem M. Špengrové a F. Matouše.

Dr. Bohdan Zahradník, napsal V. Flajšhans. Otisk z Almanachu Osské Akademie, m. 8°, str. 11. Kritický rozbor literární a bibliotekářské strahovské činnosti Dra Zahradníka.