str. 224
Panímámo, jede k nam, ale co?!

2. V jedne ruce kalamář — ale co! — aj, v druhé ruce perko. Komu ty śe dostaneš — ale co ! — ma susedova cerko?
3. Kuliły śe, kuliły — ale co! — aj, jabka proti sebe. Komu bych śe dostała — ale co! — aj, jen, synecku, tebe.
4. Kulily śe, kuliły — ale co! — a' ješče červenější. Komu śe ty dostaneš — ala co! — ach, moja nejmilejší?
Proč, hrušinko, v poli stojíš?

2. I proč bych áe sucha bała, dych vyrostla u Dunaja.
3. Vyrostla sem na dolině při te paňske ďatělině.
4. Vyrostla sem u Vyškova'pro tvoje falešné slova.
5. Vyrostla sem u Bystřice pro tvoje falešné sirce.
6. Proč, krušinko, něprokvetaš a žadne ovoce němoš1?
7. Dosti sem ja prokvětala červenýma malinama. 7. Ptáci kviti obďabali, pany listy oblámaly.
9. Oblámaly na voničky mladenečkum za klobučky. 10. Obłamały každá svému a ja smutna nemam komu.
Ach, volaři, volaři.

|