ky Cecílie ve Fuliieku roku 1670., kdež dokázal, že to není skladba J. A. Komenského, nýbrž pozdější komposice některého kantora (učitele) moravského z 18. stol.

Svatovítská slavnost v Jemnwi na Moravě. Založení a zlatá doba Jemnice. (Kamenná panna, Barchan). V Jemnici, Okresní osvětový sbor, 1928, 8°, str. 96. Z obsahu; František Jech: Založení a zlatá doba Jemnice. 1. Založení Jemnice. 2. Zlatá doba Jemnice. Florián Zanáška: Privilegia (překlad). Jan Gärtner: Opevnění města Jemnice. Seznam obrázků: Znak města Jemnice, kamenná panna (při tikilním listě). Podolí. Sv. Jakub. Sv. Vít. Malá branka (bývalá střední). Malá branka (vnitřní). Opevnění Jemnice (plánek). Malá branka (původní podoba). Velká brána (plánek). Bašta. Hradby. - Kniha, vkusně vypravená, s nelíčenou láskou k historii města moravského Jemnice psaná, vydaná k jubileu slavnosti svatovítské »barchanu«. Srv. str. 22: Zlatá doba Jemnice. (Slavnost »Barchan«.) Na večer v sobotu před první nedělí po sv. Vítu (15. června) vystrkují každoročně z oken jemnické radnice za hlaholu trub a bubnů praporeění tyčku, ozdobenou šesti lokty barchanu, párem punčoch, šátkem a pěti věnci z květin. Je to památka na dary, které věnovala královna Eliška Přemyslovna poslům, zvěstu-jícím radostné zprávy o vítězství krále Jana Lucemburského. Nato sejde se na radnici městka rada s pěti nejstaršími měšťany a vyvolí čtyři mladíky k soiiběhu o zítřejší slavnosti. Za stara mohli to býti jen měšťanští synové, později připuštěni i služební. Mladíci upomínkou na posly Jana Lucemburského jsou odměněni uvedenými dary. Za starších dob konala se slavnost poněkud jinak než dnes. Konala se dříve složitě, historicky věrně, podle popisů, jež podali: Jul. Urban ze Švabenau, Slavnost výroční v Jemnici na Moravě, Cechoslav, 1831, VI.; Matěj Mikšíček, Slavnost sv. Víta v Jemnici, Sbírka pověstí moravských a slezských, 1843, I.; J. St. Menšík, Slavnost Svatovítská v Jemnici na Moravě, Lumír, 1853, I. (skoro totéž v Mor. národ, pohádkách z okolí jemnického, 1858, od téhož autora, Barchan čili slavnost Svatovítská v Jemnici). Ostatní záznamy vedle uvedených uvádí č. Zíbrt v Českém Lidu, 1897, VI., str. 537. Na dotaz sboru pořadatelského podal jsem výčet pramenů ke slavnosti jubilejní. E. 1713 bylo v městské radě usneseno, aby k souběhu nebyli připuštěni mladíci, žijící ve hněvu a nepřátelství. V neděli při svítání bubeník svolával lid a městská hudba hrála po městě. Okolo 10. hodiny ubíralo se procesí ke kostelu sv. Víta, v čele bubeník s praporečníkem, pak obecenstvo, doprovázené ozbrojenými měšťany, pak cechové s korouhvemi v chvalitebném pořádku. U sv. Víta konáno nejprve kázání, v kostele německy, Alenku pod prastarou lípou česky, na-