v Praze, 1917, s obrázky (dudám chodským vyhrazeno zvláštní a první místo). Zlaté péro Hruškovo! Zlaté srdce chodské! Podal jsem ukázky, chtěje v Českém Lidu zachovat doklady, jaké nepřeberné poklady zachránil Hruška svými knížkami o děrečkovi včalaři.

Obnovení lidových tanců československých. Věstník československé krojové družiny v Praze 1928, číslo jubilejní. 4° s obrázkem Renaty Tyršové, čestné členky I. Csl. krojové družiny v Praze. Z obsahu: Renata Tyršova, K výročí krojové družiny. Ludmila Stejskalová Rabasová, K desetiletí trvání L Československé krojové družiny v Praze. B. Š-ová, U příležitosti desátého výročí ustavení krojové družiny. Družina zasluhuje podpory, zájmu a uznání veřejnosti české. V době, kdy naše zábavy, naše - salony, naše domácnosti jsou zaplaveny nákazou moderních, cizokrajných, nevkusných i silně neslušných tanců, družina nadšenců v národních, pravých a bezvadných krojích pěstuje tance starodávné, věrně napodobené, české, moravské, slezské a slovenské. S upřímnou zálibou zadívá se každý Cech na nadšence, kteří proti předpisům vševládnoucí mody vrátili se k tancům lidovým domácím, nedbajíce úštěpků a posměchu, nedbajíce jízlivých výčitek o zpátečnictví. Pobyl v zábavách Krojové družiny osvěží každého a potěší, jako by z dusného a otravného ovzduší moderních zábav — volně vydechoval na čerstvém vzduchu, v milounkém zátiší domácím, lahodném, líbezném ... Z mých Dějin tance v zemích českých vybírají si členové Krojové družiny kde jaké národní tance a přicházívají na poradu o kroji i způsobu lidových tanců. Jako si vážím čestné hodnosti, udělené od Veleobee Českého baráěnictva, tak a stejně vážím si čestného členství Krojové družiny, ježto obě korporace v praxi provádějí moje heslo: »Z lidu pro lid,« napodobujíce vhodně to, co jsem studiemi zjistil, oživením, obnovením, co z lidu vyšlo, aby se do lidu zase vrátilo! . . .

St. V. Oppel, Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, Fulnek na Moravě 1928, 8°, str. 175 + (4). Pěkná kulturně-historická monografie, psaná poutavě, založená na rozsáhlém archivním studiu. Bude zajímati komeniology a každého, kdo se obírá minulostí československou. Z obsahu: Několik kapitol úvodem. Stati kulturní a dějinné. Primátori a purkmistři fulnečtí. O soudu hrdelním a právu městském. Měšťanstvo pravováreěné. Řemesla, jejich cechy a bratrstva. Jak se žilo kdysi ve Fulneku. Majetek a lénní vsi kláštera fulneckého. O slavných instalacích proboštů kláštera íulneckého. Hudební veselohra. Poznámky k veselohře. - O zpěvohře podal obsah a výklad Č. Zíbrt v Ces. Lidu, r. XXVIII, pod názvem: Muzikanti moravští oslavují svátek svojí patron-