(Pozn. Stáří návodu potvrzuje kat a krev člověčí při stínání.)

18. Před sv. Janem Křtitelem večer, obřež koření »verbinu« stříbrným grošem, a ráno do slunce východu jí vytrhni, a nos při sobě, každý na tě laskav bude.

19. Velký pátek do slunce východu uřízni kus střemchy, udělej z ní tři křížky, a nos při sobě, neboj se ten celý rok žádných čár.

20. Když chceš na čekání jíti, vykuř ručnici vosím hnízdem, budeš míti štěstí.

21. Když kulky máš líti, dej olovo pod práh, ať dobytek přes něj jde, třikrát šťastný východ budeš míti.

Poznámka red. Srv. Č. Zíbrt, Myslivecké obyčeje a pověry, podle šesti rukopisů staročeských, Otisk z Věstníkn Král. Ces. Společ. Nauk, Praha, 1897; Myslivecké pověry za starých časů v Čechách, Příspěvek ke kulturním dějinám českým, Písek 1889.

Zasílám »Českému Lidu« malou sbírku různých říkánek dětských, které jsem sebral v okolí Milevska při různých příležitostech a v různých dobách.

1. Otloukej se kozí pysku, dáni ti hrachu plnou misku, nebudeš se otloukati budu na tě žalovati (komu, komu? říká se někde). Císaři pánu, žes mi ukraď krávu. Ta kráva se otelila, tři telata porodila, jedno lysý, druhý kusý, třetí ocas sotva nosí.

První variant. Otloukej se kozí pysku, dám ti medu plnou misku. Nebudeš se otloukati, budu na tě žalovati císaři pánu, z korbelu do žbánu,' přijdou na tě čtyři vlci, pátý pes, sežerou tě ještě dnes.

Druhý variant. Otloukej se kozí pysku, dám ti zlata plnou misku. Nebudeš se otloukati, budu na tě žalovati císaři pánu; já ti dám, ránu, až poletíš k džbánu.

Tam jest kláda, na té kládě vrána, až ta vrána slítne, píšťalka se slíkne.

Huš, huš, huš, vzrazím do tě nůž, vrazím do tě zavíráěek, budeš pískat jako ptáček, vrazím do tě vidličky, budou % tebe nudličky.