Předchozí 0356 Následující
str. 353

35) on zase se k tobě pohrabe, ty... — 36) zas hlavu — 37) v mar-štali — 38) otvírá — 39) on zas šlehl tým proutkem — 40) a on mu hlavu zťal — 41) do marštale — 42) takové processí šlo — 43) povídá
— 44) povídá — 45) o 11 hodinách — 46) zas, povídá — 47) On ale — 48) do marštale — 49) marštale — 50) Jak's to — 51) povídá — 52) o U hodinách — 53) Zas mu povídá — 54) zas zýtra tam — 55) povídá mu černý — 56) zase se k tobě pohrabe a ty zas po ní šlohneš — 57) maštal — 58) Ty ty šaty — 59) oblečeš a na koně sedneš — 60) On ale se sebral — 61) Přijeda tam k tej boudě — 62) tým proutkem — 63) Zas takové processí šlo s princeznou — 64) Janek, když přijel k díře, povídá: — 65) vylézal, tak se skála lámala. — 66) zestínat.
67) Jak mu jednu zeťal, taková zas jiná vyrostla.
68) Pořád zetínal a ony mu pořád víc a více rostly, ale júž umdléval Janek a kůň začal jej dupat zadníma nohama.
69) Když ale Janek k sobě přišel, tak jej celého rozšvihal a spadl s koně a do půly byl v jedu a omdlel.
70) děje. tak šli — 71) dlouho mrtvý.
72) Když ale k sobě přišel, tak mu princezna dala svůj prsten, a byla na něm podepsaná a povídala mu, že si ji může vzít. On jí pcvídal, že si ji vezme, že ale napřed ještě ku svým rodičům půjde.
73) Ona mu povídala, že může jít. — 74) On... — 75) muziky.
76) domů, tak prosil toho pána, u něhož sloužil, jestli by mohl sobě na citeru pár krejcarů vyhrát. On mu povídá, že může.
77) muzikanty. — 78) a povídá mu... — 79) On mu povídá. —
80) Nic, že jenom se chce z koflíku, z kterého pije princeska, napít. — 8l) On mu povídá, že může. — 82) z jejího koflíku. — 83) ten prsten.
84) Když potom šel sluha nalévat víno, povídá.
85) pna se na něj podívala a poznala, že je to on. Povídala: Kdo jej tam dal...
86) Janek jí povídal: Což pak nevijou, jak jsem jinv ležel mrtvý na klíně, když mě jej dali na prst?
87) a ona jej hned poznala.
88) Na to byla zas tak veliká radost, že její vysvoboditel je tam. Hned se spolu dali sezdat a oblekla ho do královských šatů' a jeli ke královýmu posvěcení(?). A když přijížděli k zámku, tak on ty pěkné šaty zesylékl a ty roztrhané oblekl a běžel napřed k tomu svému královi a on hned se tak zarazil, že princezka sem jede, povídá: Ty trhane, princezka je tak ošacena a ty jsi tak otrhaný. Nevěděli si s ním rady, tak jej zamkli do jiné světnice a on se odsud jaksi dostal a zas jej zavřeli do chléva.
89) Když princezka seděla za stolem, on šel a sedl k ní.
90) Ten její otec.
91) Princeska povídala, aby ho nezaháněli, že ona má.
92) Tak sobě naporučila.
93) Přišel k ní jeden sluha a povídá jí, že již je hotový.
94) Janek tam běžel napřed, ona za ním, oba se tam umyli, ona jej do královských šatů oblék.la.
95) Přijda do světnice, byl lepší oblečený, než její otec a jeho synové. Když přišli do světnice, její otec zůstal celý modrý, obdivoval se, jaký je z něho pán.
96) Nyní se sebrali spolu a jeli odsud zpátky.
97) Když domů přijeli, tak tam přišel ten černý, povídá: Janku, tys mě ve všem poslechl, já myslím, že ty mne

Předchozí   Následující