Předchozí 0370 Následující
str. 367

O třech synech.

Otec1) a matka měli tři syny. Jeden2) se sebral a šel na zkušenou.3) Vzal si pět set rýnských4) a matka mu napekla buchet. Přišel k sloupku;.5) tam přilezl k němu mravenec a řekl mu: »Dej mi ty toho svého6) oběda.« On se na něj obořil:7) »Jdi, ty hloupý mravenče, sic tě kopnu,8) až zalítneš hned kus cesty.«0) Mravence mxi pravil:10) »Počkej, až ty ze světa domů půjdeš,11) budeš mít na sobě neřád12) jak náprstky a strupy jak talíře.« Stalo se mu tak. Žádný jej do domu nechtěl vzít, ba ani do domu otcovského nesměl. Potom však jej přece vzali.13)

Šel druhý, vzal si pět set rýnských a matka mu napekla buchet. Zas na to místo přišel a k tomu sloupku. Obědval. Přilezl k němu mravenec a prosil:15) »Dej mi toho svého16) oběda.« On mu odpověděl:17) »Jdi, ty hloupý mravenče, kopnu tě, až za


1) O viku a vlčici. —2) Vlk z vlčicou se spirali, že chlap. — 3) zdali je tomu tak. — 4) on. — 5) Co jsiši — 6) běž, jsiš. — 7) Šel zas a lehl. — 8) žebrák ptal se ho..— 9) Co jsiš? — 10) žebrák! Po-vidál. — 11) jsiš. — 12) voják, povidál mu: Co jsiši - 13) povidál. — 14) On. — 15) povidál. — 16) Zas. — 17) Chlap! Vlk: Aha! — 18) Tak se s ním dál.
l9) kůže, milý vlk utíkal za vlčicou do díry- Povidál:
20) silnější. Povidál: Vytáhl na mě... jazyk, a fikl mne po zádech, podívej se... 21) Šel, potkal lišku a povidál jí: — 22) tam běž, jede vozka po silnici, a lehni. — 23) tebe. — 24) vůz, a tam. — 25) Když vlk. — 26) ho, a když vlk bičem.
27) Když vlk nemohl bolesti strpět, bolestí utíkal preč.
28) lišku, povídal jí; Ty's mě ošmirovala, tebe já musím za to sežrat. Nesežereš mě.
29) ještě, pojďme spolem, tam k jednomu rybníku... ocas a budeš s ním pohybovat, až budeš mít těžký... ,ryb, tak smejkni.
30) On jej tam měl, až mu — 31) vytrhl ocas. — 32) zas a potkal.
— 33) ošmirovala.
34) sežrat. Nesežereš mne, půjdem tam jednomu sedlákovi.
35) Šli. Přišli do sklepa. — 36) udělá šup. — 37) za ňou. 38) Až se smetany nažrali, vlk povidá, budu vej skat. 39) Nevej skej, chytne.
40) On povidá: Zas mám rouš, budu ve. skat.
41) Ona povidá: Neyejskej; nic plátno, vlk začal vejskat.
42) Hospodář povidál.
43) Hospodář šel do sklepa, vzal kej (Lyj).
44) za ňou. — 45) jej. — 46) křičel. V hlavě žádný rouš, ale v ga-těch je. Až mu. — 47) vyřezal tak se dostal. — 48) utíkal preč. — 49} Dohonil ju, povidál. — 50) špás. — 51) juž, ale ještě. — 52) On povidá: — 53) Svezu. Pak přijeli k jednomu výyratu. — 54) Do tej díry.
— 55) on ji zachytil. — 56) Ona. — 57) Na místo nohy zachytiľs. — 58) Ona mu pak povídala. — 59) rnusil odejít od díry preě.
60) Tuto větu celou Kulda škrtl: Liška se mu vysmála, že jej dobře ošidila.

Předchozí   Následující