Sborník pro mládež župy Olomoucké VI., září 1927 otiskl obrázek větráku s obrazem zbojníků a uveřejnil z péra Oldřicha Kajdoše, správce školy bílanské, pověsti o zbojnicích Ondráše a Juráše z Kroměříšska a Napajedlska. Štoček tento získal pro Č. L. Rud. Janovský a v ročníku XXVIII. Č. L., str. 203 a 204 otiskl jej se svým doprovodem. V nejnovější době Dr. Karel Svoboda ze státního památkového úřadu v Brně v čísle 46. Moravských Novin 24. února 1929 v rubrice »Sem tam Moravou« řadí větrné mlýny mezi památky, které nelze posuzovati s hlediska výtvarného, které však" mají značnou hodnotu svou malebností, bývají charakteristickými body v obraze krajinném a nezřídka také důležitými body orientačními. Srv. Frant. Starý O konstrukci a názvosloví větrných mlýnů v C. Lidu. Větrné kolo bylo lze otočiti podle směru větru otáčením celé budovy dřevěné kol svislé osy, nebo dolní část byla zbudována z kamene, otáčela se střecha mlýnu i s větrným kolem. Jako doklad prvého typu, běžného v Německu, kde se rozšířil hlavně ve stol. 18., uvádí Dr. Svoboda kresbu větrníku bílanského; pro typ druhý, zdomácnělý v Nizozemí, uvádí kresbu zděného větrníku v Jakubi při Uh. Hradišti.

Zajímavé pojednání své končí Dr. Svoboda výzvou: »Tyto mlýny nemají hodnotu pouze jako malebný prvek v obraze krajinném, nýbrž jsou také cenným dokladein technické práce z doby svého vzniku. Proto je žádoucí, aby zůstaly zachovány alespoň tam, kde mají doposud příznivé existenční podmínky a nebyly rušeny, kde to není bezpodmínečně nutno!« Slova tato tanula mi na mysli, kdykoli jsem jel okolo bílanského větráku a popatřil na druhou stranu na blízké automatické mlýny kro-měřížské s elektrickým pohonem....

V neděli 26. května 1929 jel jsem opět z Hulína do Kroměříže silnicí kolem osady Bílan. Již zdálí upíral jsem zraky k větráku, stojícím na rovině u dědiny. Jaké však bylo mé zklamání, když jsem viděl s lítostí, že větrák právě se boří. Majitel neměl porozumění pro zachování této staré, pro Bílany tak charakteristické památky. Tak koncem května 1929 osud pověstného bílanského větráku na dobro zpečetěn!

Tento ročník Českého Lidu uveřejnil již několik písní, jež zpíval lid československý při svatebním obědě o svatbě v Káni Galilejské, o proměně vody ve štoudvích ve .víno. Redaktor