moci89) skočit, neb čarodějnice100) má prut, a kdyby nás tím. prutem zachytla, ostane z nás101) hromádka kamení. On šel, popadl koně a ujížděl.102) Když jej dovedl, císař pán mu řekl:103) »Včil máš zase život darovaný. Budeš mi jej česat a čistit.*104)

Když jej česal,- dal si na hlavu zlaté vlasy.105) Císař pán přišel do stáje a viděl106) větší záři od těch vlasů než od toho koně. Hned mu řekl: »M,áš-li zlaté vlasy, musíš míť i zlatou princeznu; nedovedeš-li mi ji, budeš o hlavu menší.«107)

Šel zas k svému koníčkovi plačky na radu, a ptal se: »Jak pak tu princeznu mám vyvést?108) Od císaře pána mám slíbeno, nedovedu-li mu zlatou princesnu, že budtx o hlavu menší. «109) Koníček mu odpověděl: »Já jsem tobě povídal, když jsme ze dvora jeli: Neohlídej se. Sedneš110) sobě na mně, a do toho dvora pojedem. Když přijedem do toho dvora, necháš mě stát na dvoře. Ale ta čarodějnice111) spát nebude; bude čertem, posedlá,112) a po tom dvoře bude lítať. Ty113) musíš počkat, až usne,114) a půjdeš, a zas jí vezmeš klíče od hlavy,115) půjdeš do komory, princesnu116) pod paží vezmeš a odvedeš ji.117) Ale neopovaž se ji posadit za sebou, jen mi ji posaď k hlavě.« On šel, a vzal ty klíče u hlavy a v komoře118) princesnu pod paží, a s ní odešel."9) Ale čarodějnice probudila se, a vidouc, že klíčů u sebe nemá, oo120) skočit mohla, za ním jela. On však121) se dostal za hranice, kde122) k němu práva neměla. Tam u těch hranic pukla zlostí.123)

Zlatá princesna mu vyprávěla:124) »Ty máš od císaře pána. slibováno,123) nedovedeš-li mě, že budeš o hlavu126) menší. Vrať se127) a ten prut na hranicích télss) čarodějnici vem. Když pak se tebe císař pán120) zeptá, jakou odplatu ti má dáť, ty130) ho tím131) prutem pohlaď, protože132) já budu přináležet tobě, ty's mě133) vysvobodil. Jak nás císař134) bude vidět, hned133) svou manželku kordem136) prožene.«

Když mu ji137) dovedl, ptal138) se ho: »-Já jsem ti139) sliboval, nedoneseš-li140) mi zlatého ptáka, že budeš o hlavu141) menší; zlatého ptáka jsi mně donesl,142) život jsem tobě daroval. Sliboval jsem ti, nedovedeš-li1*3) mi zlatého koně, že budeš o hlavu144) menší, a nedovedeš-li145) mi zlatou princesnu, že budeš o hlavu146) menší. Zlatou princesnu jsi mi dovedl.147) Jakou pak jiá ti mám odplatu dáť?« On jej pohladil148) prutem, a z něho149) hromádka kamení zůstala.

On šel za princesnou130) na vrch, a ona se ho ptala, udělal-li to juž tak?151) On pravil: »Juž!;<152) Ona mu řekla:153) »Včil tobě154) všichni potentáti vojnu vykážou a ty155) jim odkážeš: Až my sobě všecko vojsko vycvičíme.156) Ty se nebudeš ničím jiným bránit než tím157) prutem; koho jím158) zachytneš, z každého hromádka kamení ziistane.« Tak všechny potentáty