světel i stínů, když z Vysockého návrší zadívá se na pásmo zasněných horských velikánů, jimž vévodí Kokrháč . . .

Jaroslav Sltrbek absolvovav reálku v Jičíně a Akademii výtvarných umění v Praze, věnuje se, jako jeden z nejpřednějších- žáků prof. Mase Švabinskóho, grafice.

Lidu českému bylo v průběhu věkův přestáti kruté a innoha-u letě vojny, jimiž strašlivě trpěl. Ale zotaviv se z nich neoddával se sladkým nadějím, že snad mu nastane věčný mír a pokoj, nýbrž znaje počet, moc a snahy nepřátel věřil, že nepadla poslední rána na šíji českou, naopak, že v budoucnosti dlužno očekávati větších, hroznějších a záhubnějších bojů.

Víra ve »velikou vojnu«, »nejhorší časy pro Českou zem«, posilována jsouc kabalistikou a téměř vrozenou snivostí našeho lidu, zakotvena jest po celém okrsku vlastí našich českých. Ale strany výsledku se mínění rozcházejí. Optimisté věří v pomoc sv. Václava a ujišťují, až bude s Českou zemí nejhůře, tu že on přijede na brůně se svými rytíři na poimoc a Čechy zachrání. Skeptikové ,však předpovídají téměř úplnou záhubu národa a dokonalé vyvrácení milovaného hlavního města Prahy. Mimo pověstný Blaník jsou ještě jiné vrchy v Čechách, o nichž lid bájí, že jsou stánkem rytířů (vojáků s koňmi, český Lid IX, str. 195), ne-li právě rytířů svatováclavských, a ukazuje stružky kalné vody jakožto odtoky ze stájí. K různým místům víže se též báje, že se tam sejdou králové (monarchové) a uzavrou trvalý mír a skončí tak »tu velikou vojnu, při níž krev česká potokem poteče«. (České Povídky II, str. 16. Nákl. M. Knappa.)

O veliké vojně a »až bude v Čechách nejhůře* činí se zmínka též ve článku Česká Třebová (Český Lid IX, č. 3 a 4).

Ke známým již proroctvím o veliké vojně a t. d. v Čechách podávám tuto čtyři nové. Tři první pocházejí z Herbotic u Lan-škrouna, čtvrté z Č. Třebové.

1. Budou takové vojny, že lidé houfně padati budou, a ti, co zůstanou, rozutíkají se na všecky strany. Na tom útěku spravedlivý skryje se (třeba) pod kopřivu a ti, kdo- utekou ke Třem mlýnům (t. j. v roklinaté údolí u Šilperka nedaleko Herbotic), budou zachráněni. Potom sejdou se ti, co zůstanou, a kněz jim na pařeze pod vozní plachtou bude sloužiti mši svatou. I budou se jeden druhému diviti a vyptávati se, odkud, kdo pochází a kam se utekl.