str. 58
střici nad Perštýnem: »En ten tynus, moraka bynus, deketaje bom.« »En?? dence dychleme, dychle dachle domine, argl, špargl cukrhaus, du bist raus.« Pav. Pavelka. — Ve Vysokém nad Jizerou počítají děti takto: Egete megete čurkum burkuni sice mé abry fabry dominé eškuntór inturnó aje baje epetyke ion. — Ich spreche komrdajč ala břinká škopiěka bláuka stará drbohlauka. Anna Bartoníčková.
Kolo, kolo mlejnský za čtyři rejnský. V hospodářských zápisech dvorů plzeňských stojí ve vydáních dvora Horomyslic-kého v roce 1649 položka: »Za 1 kámen mlýnský do mlejna 4 Eýn. 30 kr.« Ježto, jak známo, hodnota peněz, v době války 301eté stále klesala a cena zboží proto stoupala, nasvědčovalo by, že původ dětského popěvku toho při kolové hře užívaného spadal by ještě před hoření datum. J. Brož (Plzeň).
Kraslice. »Zákaz barviti slepičí vejce a obchodování barvenými vejci. Aby se předešlo přílišnému plýtyání vejci, zakazuje se na základě § 7 císařského nařízení ze dne 20. dubna 1854 z. ř. čís. 96 na rok 1915 v celé Moravě barviti slepičí vejce, barevná vejce (kraslice, pomlázková vejce) prodávati a jimi obchodovati aneb jich užívati ? obvyklým hrám. Přestupky zákazu tohoto trestají se podle ustanovení uvedeného nařízení. — ?. ?. okresní hejtman: Komers.« V Holešově, dne 30. března 1915.
(Rudolf Janovský.)
Pobídka ke kouzlům a čárám 1685. Mezi věcmi, jež léta Páně 1685 třicátého dne octobris u přítomnosti pánů starších přísežných mlynářův zemských byly řízeny v domě obecním při mlejních nadmostskýeh, čteme na listě 197 v. 198 dvanácté pamětní knihy mlynářů Pražských (rukopis Městského archivu hlavního města Prahy č. 3021) zápis následujícího znění: Václavovi Cmundovi, stárkovi na Nových mlejních v zadním mlejnci oznámeno: »Poněvadž jest jistého mladého čeledína mlynářského ? jistým čárám a kouzedlnietví nabízel a jemu proti přikázání božímu ? tak velkému hříchu podnět dával, aby hleděl buď 12 svíc neb fakulí oskových v pokutě složiti, aneb že má od pořádku vyloučen býti; na jeho však poníženou žádost zůstáno bylo na polovici, totiž na šesti fakulích, které ještě dnešního dne složené býti mají. Ed. Šebesta.
Provaz z oběšence pro štěstí. ? dotazu K, Sedláčka na str. 225, sv. 5.—6., roč. XXVIII, ö. Lidu. Časopis Venkov, roč. XXIII, v čís. 60. z 10. března 1928 sděluje: Oběšeného nechali ležeti, ale provaz si vzali. Před několika dny oběsil se za Starými Benátkami na švestce u silnice Karel Najman, tovární dělník z Lysé n. Lab. Když ráno přišel na místo obecní stráž-
|
|
