něm Jirásek uvádějí jich 32 (patrný omyl Horkého). Podobně v Calais čekali cestující podle lat. překladu 12, podle Horkého a Jiráska 14 dní... Německý cestopis není pak u Jiráska nijak doložen. Naopak Jirásek přidržuje se i zde omylů Šaškových (podle Horkého) a o Tetzlovi mluví jen jednou — zase podle Šaška, nazývaje ho při tom jen Kraffenberkem, německým to tlumočníkem, jenž přijel hned do Plzně (východiště cesty), zatím co ve skutečnosti (podle vlastního popisu Tetzlova) přidružil se ? výpravě až u Norimberka.

Chceme se u příležitosti Jiráskovy povídky zmíniti zevrubněji o oné cestě Jiříkova švakra a bratra králové Johany — kterýžto podnik byl dosud různě posuzován. Jirásek jakož i Horký přikládají mu účel politický, po způsobu dřívější výpravy parna Albrechta Kostky z Postupic r. 1464 do Francie ... Leč Fr. Palacký ignoruje úplně toto mínění Horkého, nedoložené totiž nijakými zprávami (ani samými cestopisy!) a vykládá ve svých Dějinách (díl IV.) cestu tak, že pan Lev jako horlivý katolík nerad by se byl míchal do počínajícího se sporu, i podnikl cestu, jak ji líčí cestopisy, rytířskou a poutničkou. Cestopis Tetzlův praví pak dokonce, že pan Lev chtěl putovati nejen do Konrpostelly, nýbrž i ? sv. hrobu. Tak se tvrdí i v pr.ův. listě burgundského vévody — a i jinak ani tyto dokumenty, ? latinskému překladu přiložené, nesvědčí o cestě politické. Leč naopak zase ? sv. hrobu Lev nedošel, což se ?? Tetzla objasňuje tím, že Matiáš nechtěl mu dáti glejtu přes Uhry. Než ve skutečnosti Lev se vrátil hned z Benátek ido Čech a tu pak postavil se na stranu krále i stal se hofmistrem, království, jak svědčí i Palacký — takže zapudil od sebe na př. katolíka Tetz,la, dotud ještě v Čechách s ním pobývajícího. Z toho všeho viděti, že se tu setkává několik různých faktů, navzájem si částečně odporujících. Pro mínění, že Lev získával přátele svému švakru, svědčí pozdější náchylnost jak vévody Karla Smělého, tak dóžete Moora ? Jiřímu. Než úmyslné konání cesty za tím účelem nelze přímo dokázati, což ovšem nevadí, aby ji tak nelíčil náš historický romanista v dotčené povídce ...

Nechceme v tomto článku podrobně srovnávati zatím oba cestopisy s vypravováním Jiráskovým, leč doufáme, že nebude nezajímavým aspoň povšechný obrys, který je psán hlavně za tím účelem, aby v miniatuře ukázal postup, jakým si Jirásek při své tvorbě asi počíná. Přidržujef se v hlavním, jak viděti, jakož i v čerpání materiálu, knihy Horkého, naplňuje však obraz svými barvami a mění lecos za účelem uměleckým. Mluví-li o pamětech rytíře Šaška (ačkoli cestopis původní byl spíše jakýmsi deuíkem cesty, hned po jejím ukonče-