co do látky stalo se ještě v posledním vydání, cesty se týkajícím, od ?'?. Ct. Slavíka, také r. 1890 — je to vlastně souběžný překlad z latiny, doplněný leckde Tetzlem. Bohužel trpí četnými nedostatky! Tak nemluví na př. o jeslích v Anglii; na mnohých místech pak překlad není výstižný — v Anglii prý podávají chléb Páně jako u nás (viz však již dříve!) — z latiny Slavík překládá na př.: is fluvius talem molem aquarum trahit »na řece je mnoho mlýnů« (moles, spousta vody) nebo ze středoněmčmy: must wir uns entbloseen »smekli jsme (klobouk!)«. Bylo by tedy dobře ? povídce Jiráskově poříditi nové české vydání cestopisů, ježto — řádného není!

Před Novým rokem přijel jsem podívat se na zasněžený rodný kraj. Ptám se po Lidce a Vincovi.

Ešče děcka spja! sděluje mi jejich matka. Ale za chvilku už vešly ke mně do jizby bez ostychu. Lidka ukazuje, že má pančoehy (nahavky):

Že tata jí koupí papuče:

Vinca již navyknul na delší smyčec (dostal housle dárkem vánočním); praví dobrácky:

totiž, nový smyčec Říká mu: