Praha, Nákladem České Akademie, 1901, str. LXXXV.) Myslím proto, že zpěv se stane tehdy písničkou, až ten neb onen příznak na něm ztvrdne na příznak typický. Zpěvu vytryskne z úst lidu, nesčetné množství, ale písničky zpívat si lid vzpomíná! Dělat písničky jest u lidu jako vřelý zpěv lít do forem, ve kterých ztvrdne.

Takové vymezení písničky není nijakým omezením tvořivosti. I zpěv překypí, prudce se vyvýší a rozleje; snad v nových mezích sálavou září nové krásy ? sobě ? nezapomenutí upoutá: a již vyvíjí se nový typ, nový vzor písňový.

Pravá příčina častých návštěv dětí jest chuť po cukrovém na jedličce. Co je na stromečku?

odpovídá Lidka potichoučku. Podávám jí chleba.

toho nechce.

Vinca jí připomíná, aby maminku poprosila o cukrové:

Šla prosit.

(perníkovou panenku, těší se).

(rybičky cukrové, chtěla).

Ukazuje na cukrovou klícku s ptáčkem.