z Chodska na str. 61. roč. VIII. Č. Lidu. Jen že těch zářezů, do nichž má klíč na zástrčce zapadnouti a ji buď na tu neb na onu stranu posunouti, je šest; jsou tedy hustěji při sobě a klíč jistěji zasáhl. Závora tato, zůstavší připevněna na dveřích, ač se jí již neužívá, asi piroto, že nebyl klíč (hák) vždy po ruce, měla-li se zamknout neb otevřít, je výmluvným svědectvím, že takové závory byly užívány nejen na Chodsku, ale i. na Hané.

2. ? zavírání upotřebuje se nyní u týchž dvířek závory jiné, která je připevněna z venku a má tajné uzamykání, takže neznalý toho nedovede ji odsunout. Jednoduché, ale důmyslné sestavení stojí za to, aby bylo zachováno paměti, proto připojuji jeho nákres.

Stojíme-li u dvířek před závorou zavřenou, není ničím nápadnou, nelišíc se zevním uspořádáním od podobných jiných závor. Vidíme, že menší dřevěná skoba A je upevněna na nehybném tramě, dvě větší skoby B, C na dveřích. Jimi je provlečena zástrčka c. Aby se nemohla tato docela vysunout, je na ni v místech mezi skobami B, C připevněn zaoblený špalíček. Zasahuje-li zástrčka do skoby A, a přiléhá-li špalíček až ke skobě B, je závora zavřena, a neznalý si neví rady s otevřením, ať se pokouší jakkoliv, a ani se mu to obyčejně nepodaří, není-li upozorněn, aby namakal ve skobě ? od spodu u a pohyblivé dřívko, a to aby prstem posunul kolmo vzhůru. Pak teprve, ale pokud drží prstem dřívka ve zvýšené poloze, může závoru odstrčit. Tu se ukáže, že v závoře je zářez b, zakrytý skobou B, do něhož při zavření dřívko a (vedle zobrazené), pohybující se v neviditelném žlábku skoby B, svojí tíhou samočinně zapadne, a tím závoru učiní nepohyblivou. Je-li otevřena, pohybuje se v zářezu dřívka a. — Teprve teď pochopíme, že skoba B musila býti zhotovena větší, aby v ní ve straně přiléhající ? desce dveřové mohl býti pořízen dlábek pro pohybující dřívko ?, a všimneime si též, proč musila býti přibita skoba ? jak dole tak nahoře dvěma hřeby, kdežto u ostatních stačil jeden. Aby skoba 5 nebyla nápadnou svým větším tvarem, je skoba C vystrouhnuta v týchž rozměrech jako B.

Tři dchy. Mezi nemocemi dětskými, jichž jest nám veliký počet u lidu našeho, zasluhuje na prvém místě zmínky nemoc »tři dchy«. Zdá-li se matce, že jest dítě nespokojeno a nemá-li chuti ? jídlu, pátrá po různých příčinách, jež snad daly podnět