gruntů ve Vamberce. 17. Vamberk v 19. století: a) Události do roku 1848; b) Léta obrození od r. 1848; c) Válka s Pruskem a Itálií; d) Duševní život v absolutismu; e) Novější příběhy až do vypuknutí války světové. 18. Vynikající rodáci Vamberští. Přílohy. Vysvětlivky. — Bozsáhlý spis J. K. Krále zasluhuje pozornosti nejen historiků, nýbrž všech, kdož zabývají se studiemi topografickými. Je psán svědomitě s největší pílí a na výborných pramenech.

Dr. Alexander Sommer Batěk: Jak jsem padesát let žil a pracoval. Paměti za prvních 50 let mého života (1874 až 1924, v Praze, 1925, 8°, str. 450.

Čeněk Zíbrt: Staročeské umění kuchařské. S původními obrázky, Praha, 1927, nákladem »Staré gardy mistrů kuchařů«, 8°, str. 660. Prof dr. Adam Fischer, redaktor (»Lud, Organ polskiego Towarzystwa e biologicznego«, ve Lvově. Ser ja II., tom VI., zeszyt I.—IV., tom XXVI.) na str. 109 až 110. podává posudek o Zíbrtově staročeském umění kuchařském. »Byłoby bardzo wskazane, gdyby polscy historycy kultury zestawili tan bojaty materjał s podohnemi polskiemi rękopisami i książkami, gdyž wyszłyby tu na jaw bardzo silne wzajemne vplywy.«

Dr. Čeněk Zíbrt: Polské kuchmistrzowstwo překladem staročeského kuchařství Pavla Severina z r. 1535. V knize svojí »Staročeské umění kuchařské« pokouším se objasniti vlivy cizí na staročeské knihy kuchařské i zase vlivy české na spisy o kuchařství západoeurópskom a ze jun. na nejstarší polské tisky o ku-ohařství. Vzácný můj přítel p. Dr. Stefan Wierczyński dobrotivě mne upozornil, že Poláci měli tři tisky o kuchařství: »Modus co-quendi Polonicus (Kuchmistrzowstwo), nieznane dzisiaj, nakł. Unglera; Ars coquendi; Kuchmistrzostwox. Těchto staropol-ských knih marně jsem hledal. Srv. Benis: Materyały do histo-ryi drukarstwa i księgarstwa w Polsce, I. Kraków, 1890, nr. 68, 302, 1322. Koku 1889 seznámil jsem se ve Varšavě v bibliothece Krasińskich s p. Zygmuntem Wolskim a prosil jsem ho, najde-li zprávy o kuchařství polském ve století XVI., aby mi je do Prahy poslal. Překvapil mě zásilkou svojí knížky: »Kuchmistrzostwov Szczątki druku polskiego z początku w. XVI, wydał w podobiz-nie, oraz wstępem zaopatrzył..., Biała Radziwiłłowska, nakładem Z. Wolskiego, 1891, 8°, str. 12, dwa listy facsimile. Na rubu titulního listu: »w 100 okazach, Fryburg w Szwajcaryi, czcionkami Stowarzyszenia Ś-go Pawła 259, ulica de Morat, 1891.« Wolski oznamuje, jak naleží tyto důležité a cenné zbytky staropolska knihy o umění kuchařském: »Przed paru miesiącami, przeglądając u antykwarjusza warszawskiego Cezarego Wila-nowskiego teki z rycinami, natrafiłem na kopertę z następującym napisem: »Kartki z nieznanych książek, znalezione wraz