Červená vajíčka, „rejsky", smolík, cikání, sekání či házení do vejce.

Již na »beránkovou« čili Květnou neděli dostávají łiośi »za berana«, t. j. nesení jeho červená vajíčka mimo peněz. Počet obého řídí se štědrostí hospodyně. »Beran« dělá se v sobotu před Květnou nedělí z lístkových prutů, vlčího »lejtka« (lýka), střeni -ohy, jedlové chvoje, dubového listí, roupi a kočiček. Někdy bývá »beran« pět až šest metrů dlouhý; tu bývá nahoře zatočen. Na špici jest vždy křížek z jedlové chvoje.

Den však, kdy červená vajíčka hlavně se dělají, jest Bílá sobota. Dříve kupovávaly se v kupeckých krámech třísky pode jménem »červené dřevo«, jež se vařilo a v něm vařila se i vajíčka. Nyní se kupuje červená tresť; do chladné tresti dávají se již vařená vejce.

Zelenavá vejce vaří se ve vodě se senem; žlutavá se: namáčejí ve vodě cibulové: hnědavá v kávě a červená v nejnovější době se dělají z červeného1 papíru, kolínské cikorky atd., který se svaří, do> jeho vychladlé vody pak vajíčka se namáčejí.

Každý dospělý člen rodiny, dále »pacholek«, oráč a děvečky dostávají na Hod boží velikonoční po 12 červených vajíčkách, buchtě (bábovce) a třech koláčích. Nedospělí, dále pasáci a pasky dostávají po šesti barevných vajíčkách, buchtě a dvou koláčích. Kdo chce, dostane od hospodyně místo vajíček peníze, nebo si může nevařená vejce sám jinému prodati.

»Chlapci« dostávali po dvanácti rejskách, křehňatce a hodně barevném šátku, v němž toto bylo1 přichystáno', o prostředním .svátku od své »holkv«.

Z vajíček, dříve »v červeném dřevě« vařených, dělávaly se rejsky nožem. Některá »rejska« bývala skutečně velice krásně a jemně vyrobena. Tak dělají se částečně dosud. (Síká se: ta rejska i ten rejsek; utvořeno z »rýsovati«).

Mnohem pohodlnějším a rychlejším způsobem, ovšem že nikdy tak hezoučké rejsky, dělají se takto: Vejce nejdříve se uvaří. Když vajíčko vychladne, rozehřeje se vosk, do něhož se namáčí špendlíková hlavička, kterou se dělají různé obrazce po bílé skořápce vejce. Vloží-H se po té do kterékoli studené barvy,