»hodují« v západní Moravě, »kyěkují« ve Slezsku, »mládenkují« mládenci na Slovensku.

Lidové podání české odmítlo z náboženského výkladu o šlehačce velikonoční církevní důvod, připomínající zdrželivost od hřešení, a navázal hned souvislost s dárkem vypomlázkovaným, se symbolem, plodistvé síly jarní se zárodkem života příštího', s vejcem, s kraslicemi. Srv. Jos. Soukup O kraslicích, Český Lid V, 67 ad. Začátek Husovy pomlázky »Pomni hody na pro-vody« ze 14. století ku podivu houževnatě se udržuje v lidových pomlázkách československých podnes, Ovšem pomláizka Husova byla ještě přizpůsobena církevní tendenci středověké o zdrželivosti, že jsou velikonoce svaté dni.

A tak tedy až letos zase zanotují v předsíni děti i laškovní dospělí v pondělí velikonoční písně, šlehajíce proutky domáJcí, děti a čeleď, vzpomínejte, že po sedm set let (ne-li více) zaznívají tyto lidové pomlázky po domácnostech československých v úpravě dnešní již zkomolené, na př.: Pomni hod y n a p r o v o d y, dejte červený vejce, nedáte-li červený, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný, za kamny v koutku, na zeleném proutku, slepiička se popelí, vajíčko se kotalí; slepička kdáče, pajmámo, poneste koláče!

@NPrešovský trh.

Pozoruhodný je trh v pěkném východoslovenském městě Prešově a to pro svoji velikost, bohatost a rozmanitost. Široký venkov naplní v trhové dny ulice a, náměstí města tak, že změní zcela jejich ráz. Nejen výroční trhy každý měsíc, ale i pravidelné týdenní trhy v pondělí a v pátek jsou přečetně navštíveny venkovany. Přijdou i přijedou (700—800 povozu) ze čtyřech stran, aby nejen prodávali, ale i hodně kupovali, navštíví svého advokáta, berní úřad nebo pozemkový, zubního lékaře a když je už hodně zle také praktického lékaře pro všechny nemoci. V ty dny jsou všady krámy, úřady i čekárny plné.

Vlastní tržiště je prostranné hlavní náměstí, dále široká ulice spojující toto s jiným rozsáhlým prostranstvím a všechno je tovarem i vozy naplněno*. Spořádané to nebývá, každý druh zboží má sice vykázané místo, ale tam se prodávající postaví kam chce, tak že shluky po různu rozložené bývají hodně těsné.

Naskytá se otázka: Co zde venkovský lid kupuje! Především ženy pestré látky na sukně, šurce, těžký bílý zlatem a