větší z nich má na svém hořejším kraji následující nápis: »Kdož miluge paa (pána) boha sweho wsseczki wieci napomoczny sou gemu ? dobremu. 1560. Samemu a negmocznegssijmu panv bohv bvdyz czest a chwalą na wgeky wgekvv amen.« Písmo jest podobnější ? latinskému nežli nynější fraktura. Střední zvon má nápis: »ave maria g'racia plena nucem ego orech gloriae veni nobis cum ????.« Mezi slovy jest na větším díle buď křížek anebo žalud. Od jednoho takového znamení počal jsem opisovat, aniž bych mohl rozhodnouti, zdáli to jest pravý začátek. Písmenu jsou ze staročeské kulaté latinky. Letopočet jsem na něm nikde nenalezl; zvon jest už dosti sešlý, uvnitř samá záplata, jen místy ještě znáti na staré půdě rozviliny květiny napodobující; srdce má nové. Třetí zvon jest od r. 1739, protož jeho český nápis zde neuvádím. Ve hřbitovní zdi jest zazděn kámen s nápisem: »Letha 1599 na nebevzeti panni Ma-riae dokonala žiwot swoj vrozena pani Anna Mirkova z Kisom-bvrka a na Linczi a tuto tielo geji odpočiwa w panu.« Nad nápisem jest znak podobný Zárubovskému, totiž hlava s pernatou korunou, prsa bez rukou, a na krku medajle. Podobný znak jest v českém museu na schodech ve zdi.

Odtud jel jsem po železnici ? Vamberku, rodišti svému; na cestě zastavil jsem se ještě v Brandýse nad Orlicí. Doptal jsem se ku p. Hájkovi, měšťanu zdejšímu, na jehož zahradě bývala hrobka pánův ze Žerotina. Z českobratrské kaple zůstaly jen kusy zdi, jež nyní slouží za plot zahrady; tuž službu konají pozůstalé zdi hřbitovní, kteréž ukazují na dosti značnou rozsáhlost' bývalého hřbitova bratrského. Na místě, kdež dle polohy zdí kostelních souditi se dá, že stával oltář, stojí nyní skromný pomník kameny, o jehož další bezpečnosť se majetník zahrady postaral ve svém zápise. Jest to na obyčejném podstavci stojící pyramida; podstavec nese pod znakem žerotin-ským následující chronograf: »Z kosti přeDkV kLIDItl bVDe pILnl kKět otČInl rozkossne oWoCe.« Pyramida s nápisem jest t. od r. 1838, od té doby se však nedopatřením pomník srutil, a dolejší díl podstavce se docela zničil. Před nedávném byla ztracená čásť pomníka nákladem měšťanův zhotovena, a pomník důkladněji postaven; nyní bude prý znak jakož i pomník řádně obnoven.

Vykopaných zde sedm kostlivcův, o nichž v Čelakovského čítance páně Šemberův článek více povídá, jest odvezeno do Moravy ke druhým údům rodiny slavných druhdy pánův ze Žerotina. Pan Hájek vykopal u samého stavení nedávno kosti, jak se mu zdálo osoby ženské, a velký kus zahrady jest prý ještě nedotknut. S velikou radostí pozoroval jsem zde patřičnou úctu ku starým památkám, jakož i touhu něčemu se přiučiti,