zeného na oslátku, jež znázorňoval Kristův slavný vjezd do Jerusalema, Ještě před patnácti lety zvyk tento- se zachovával. Obrázek laskavě zapůjčil pro Český Lid pan Karel Štapfer. (Bedakce Č. L. žádá o zprávu, zdali i dnes u nás v Československu je někde zvyk ten zachováván.)

Na Květnou neděli světí se kočičky. To jsou jív o v é ratolesti, které opatřiti jest úlohou mladé chasy. Uřezávají se na týden i více před Květnou nedělí a podle počasí dávají se buď do studena neb tepla, vždy tak, aby to nebyli »kocouři--, nýbrž jenom kočičky. — Kočičky před svěcením svážou se hospodářovým bičem, z násadky sejmutým a propletou se různobarevnými fábory. Mezi jívové pruty nastrkají se větvičky jasanu a tak upravené nesou se posvětit. Jasan posvěcený dává se na půdu za krov, aby neudeřilo do stavení.

Na Zelený čtvrtek ráno, když se přišlo ? kostela, obdrží každý domácí kousek »Jidáše« s medem, aby nebolelo v krku.

Na Veliký pátek nesmí se stoupnouti nejprve na zem (= podlahu),, nýbrž večer na Zelený čtvrtek připraví se ? posteli sekera, a na tu učiní se první krok pravou nohou — tak bude celý rok chráněn »vod ourazu« a poranění. — Na Velký pátek dobrá hospodyně »naská« si (= upřede, usouká) zásobu nití; takové nitě se netrliají a košile jimi šitá chrání před »újma-ma«. — Na Velký pátek před východem slunce opatří si hospodyně »navrátivou« vodu. Taková voda zahání »újmy« (=. úbytě) a místo, kde .ie taková voda, musí si už dříve ovšem vyhledat. Obyčejně je to pod splavem, kde je kamenito, kde voda padajíc víří a vrací se zpět (také zpáteční voda se říká). Než jde, dobře si O'váže hlavně hlavu, aby jí cestou »újmy« neuškodily a říkajíc modlitbu, pravou nohou bosa vykročí; cestou stále se modlí a za žádnou cenu nesmí se ohlédnout a veškeré vodě (mokru) musí se cestou vyhnout, neboť ve vodě nejvíce sídlí »ťijmy«, jinak pozbude voda moci. Zpáteční cesta je totožná.

V Pondělí velikonoční po obědě sleje hospodyně do hrnka vodu z knedli a do ní přileje vody na Bílou sobotu svěcené, pak udělá ze slámy nebo z borových vršků kropáč, hospodář mezitím z »Jidáše« na bílou sobotu páleného nadělá křížků, požehná se svatým křížem, vykropí dům a jde kropit