Literární rozhledy.

Pokračování z předešlého1 čísla 0. L.: Kajetán Ture k: Požáry města Sušice od 15. století. (V Sušici 1929.) Tak v r. 1746 dne 9. srpna usneseno v radě, aby stalo se opatření pro případ ohně v těchto suchých dnech, aby kašna vedle masných krámů, jak kdy pro byla, vystavěla se a do ní voda pustila. Dne 28. ledna 1755 pak nařízeno, že cechy, mají si dáti dělat háky proti ohni a to sladovnický, řeznický, pekařský, koželužský, mlynářský po 2, ševcovský, krejčovský, tkalcovský, punčochářský, provaznický, kovářský, truhlářský, zednický pol, židé 2 háky; háky mají býti uloženy u cechmistra. Dne 15. března 1756 vydán byl magistrátem sušickým řád hašení, sestavený podle tištěného patentu ze dne 3. února 1755. líád tento potvrzen byl krajským úřadem, v Písku dne 16. června 1756. Z řádu tohoto vyjímáme ustanovení, pokud jsou charakteristická pro Sušici. Ředitelem hašení jmenován byl radní Matyáš Josef Grubl. Požár ohlašoval se zvoněním na pranýři a velkým zvonem na věži děkanského kostela, a to 5 údery, hořelo-li ve vnitřním městě, 4 údery pro horní předměstí, 3 pro dolní předměstí, hořelo-li současně na více místech, tak údery do zvonů se zdvojnásobily. Židé museli opatřiti ? ohni svým nákladem 12 ručních košů, 4 háky a 4 žebříky; Ponocní povinni byli v zimě od 9 hod. več. do 4 hodin ráno, v létě od 10 hod. večer do 3 hod. ráno celým městem procházeti a podle starobylého obyčeje na vykázaných místech vyvolávati hodiny. Při zpozorování ohně měli zvoniti zvoncnm na pranýři, oznámiti pak oheň zvoníkovi a pulsantům. Shromaždiště bylo u radnice, v níž uschováno bylo veškeré nářadí a náčiní. Podle zvláštní instrukce povinni byli dostaviti se ? ohni kominíci, tesaři, pokrývači, zedníci, zámečníci se špe-ráky a náčiním, vodák, kovář s náčiním, mimo to 4 občané určeni byli, kteří dohlíželi, aby zachráněné věci odneseny byly v bezpečí do kostela nebo na hřbitov, rovněž chirurg povinen