str. 268
každý dotaaník byl zpracován odděleně na zvláštním papíře a psán pouze po jedné straně. Pomozte nám zachovati věrný obraz života našich předků! — V příštím ročníku budou oznámeny výsledky naší dotazníkové akce. Některé školy již zaslaly velmi pěkné sbírky. Karel Sellner, Ml. Boleslav.
Potopený zvon. Na sever od Nasavrk na pravém břehu Chrudimky, vypínají se zříceniny hradu Strádova. Naproti Strá-dovu, na levém břehu, je kostelík práčovský. Na kostele tom před léty měli zvon »sv. Jan«. Když rozezvučel se kovovým svým hlasem, až v Chrudimi to slyšeti bylo. Měšťanům chrudimským zvon velice se líbil, i chtěli jej koupiti. Cestu z Chrudimě do Práčova samými dukáty posázeti slibovali — leč marně; práčovští zvonu neprodali. Tu jel jednou pán Chrudimě okolo kostela, když právě zvonili. Jel s honu a měl s sebou krásného chrta. Zastavil se a naslouchal jasným zvukům zvonu a hned projevil přání, aby zvon mu byl prodán. Práčovští se zdráhali. I nabízel jim to, co1 mu nejmilejší: svého chrta. A občané dali «i říci. Když zvon sňali s věže, tu skulil se po srázné stráni, valil se s ohromným rachotem, ?? kterého zřetelně slyšeti bylo: Já, svatý Jan, za chrta dán, a zapadl do Chrudimky právě v místo nejhlubší, kterému podnes »vír« říkají. Po mnoha letech jakás žena z Práčova prala ve »víru« len. Pojednou přadeno příze na něčem jí uvízlo, že nemohla je vytáhnouti. Táhne vší silou a pozoruje, že na pradene něcoi těžkého visí. Byl to zvon »sv. Jan«. Ale ježto byl příliš těžký, žena zlostně zaklela. A zvon s rachotem zpět do vody zapadl a leží prý tam podnes. Kdo zná podobná vypravování o potopených zvonech, nechť laskavě oznámí redakci Č. L., Praha II., Ostrovní ul. č. 23. Ot. Svoboda.
Večery lidové poesie. (Učitel J. P. »z, Táborská«.) Pročtete si instrukce F. Homolky, výborného1 spolupracovníka Českého Lidu. a odborného znalce lidové poesie. Srv. Česká Osvěta, r oč. VIII.: 1. Themata ? přednáškám: 1. O české písni lidové. 2. O moravské a slovenské písni, 3, Dohady o původu lidových písní, skladatelé:. 4. Píseň taneční ? hudba nástrojová, 5. Lidová píseň netaneční a) epická, b) lyrická. 6. Látky českých ballad, romancí ? legend. 7. Svatební řeči a písně. 8. O písních špalíčkových. 9. Dětská poesie (říkadla, rozpočitadla, posměšky, písně a hry). 10. Sbírky lidových písní. Látku ? přednášce podávají: O. Hostinský: O naší světské písni lidové, 2. vyd. 1906. Cena 2 Kč. (Otisk též v Českém Lidu roč. I., II. a V.) Fr. Bartoš: Sto lidových, písní českoslovanskýeh s rozbory a výklady. Praha 1903. Cena Kč 1-60. K. J. Erben: Úvod ? prostonárodním písním a říkadlům«. Praha 1888. Fr. Bartoš: Národní písně moravské. 1889. (Několik slov o lidových písních moravských.) Fr. Bartoš a L. Janáček: Národní písně moravské, nově nasbí-
|
|
