zasvětil celý svůj život tomuto krásnému a ušlechtilému poslání a který lne s obzvláštní přízní ? našemu městu a dal nejen první podnět ke zřízení musea, ale i vzácnou radou a prací přispěl dnes — ač dosud churav — ? uskutečnění celého díla.

Dále děkuji místopředsedovi kuratoria panu Františku Hanušovi za velikoLi a obětavou práci, kterou věnoval, a to zcela nezištně, Vlastivědnému museu.

Nemenší dík náleží vážené paní Zdeně Hochové-Brožíkové za pečlivé uspořádání a sestavení vzorného inventáře musejního a vypracování katalogů odborných pro knihovnu i archiv musejní.

Rovněž děkuji panu profesoru Jaroslavu Skrbkovi za vzácnou pomoc při uspořádání sbírek musejních.

Vyslovuji též vřelé díky našemu studentstvu, které s porozuměním podjalo se úkolu obětavou sbíťkou starožitných památek po domácnostech vysockých.

Konečně vyslovuji nejvřelejší díky celému kuratoriu musea za veškerou práci, již ? uskutečnění díla přinesli a peněžním ústavům, zvláště Občanské záložně ve Vysokém n. J., které hmotnou pomocí přispěli ke zdaru celého díla. Vážené občanky a občané! Ke konci mám k Vám prosbu: uvědoměme si všichni význam, kterého se nám otevřením musea dostává. Osvědčme vděk ? ušlechtilé práci porozuměním a stálou podporou našeho musea. Kéž krásné, cenné, starožitné sbírky stanou se nám všem zdrojem poučení a oživením úcty ? našim předkům, z nichž načerpáme sil a vzpruhy ? slavné tradici národa a jeho šťastné budoucnosti.

Poté ujal se slova místopředseda musejního kuratoria František Hanns, kterému náleží největší dík za nezištnou a obětavou práci, věnovanou museu vysockému. Ve své řeči naznačil celou historii musea ve Vysokém tak, jak základ ? němu položen vlastně už před 36 lety: Bylo to roku 1894, když rozlétla se zvěst po všech zemích slovanských, že uspořádána bude v příštím roce 1895 v Praze národopisná výstava. Výstavní výbor vysílal do všech měst i dědin výstavní programy a povzbuzoval všecky činitele ke spolupráci a podpoře tohoto velikého vlasteneckého díla. Město Vysoké n. J., jako vždy vlastenecky smýšlející, uvítalo toto vyzvání s radostí a zahájilo hned činnost a isnažilo se tomuto významnému dílu přiapěti největší hřivnou podle svých sil. Zřízen byl výstavní výbor, který rozdělil se o celou práci. Studentstvo vysocké vzalo si za úkol sbírati starožitnosti po domácnostech vysockých a ještě téhož roku 1894 uspořádalo z těchto sbírek výstavku, která byla opravdu překvapující. Celou zimu scházeli se členové výboru. »U Land-verů«, radili a doplňovali se navzájem, aby výstavní exposice