se dostati na ně, neb na druhé straně jsou velmi příkré. Lid si vypravuje, že, až ony skály budou holými, až kroviny tam ne-porostou, přijdou na zemi českou doby zlé a že přijde brzo konec světe. Tolik asi o Černých skalách!

Skupina Černých skal je sice nejvelkolepější, avšak zajímavější jsou druhé dvě skupiny, totiž Perníčky křížánecké a dama-šenské. Zavítáme-li na ně a vystoupíme na ně, spatříme na nich něco zvláštního. Na obojích těchto Perníčkách jsou totiž na několika místech v kamenech zvláštní prohlubeniny, podobné mísám. Zajisté každému namane se otázka, proč ty prohlubeniny mísovité tam jsou, kdo jich původcem ? ? čemu as sloužily.

A tu přispívá nám na pomoc samo jméno skal oněch. Perníčky! Zajisté velmi pěkně zní toto slovo slovanského rázu. Jsou dva náhledy o původu názvu skal Perníček.

První náhled praví, že Perníčky mají jméno své od slova: pema. Slovo »perná, perně« značilo dříve místo ve stodolách, kde se uschovávalo a po případě i rozemílalo obilí. Lid v okolních vesnicích si vypravuje, že v čas válek utíkali se předkové naši do rozsáhlých tamních lesů před nepřítelem a tam se ?????-vali. Útulku bezpečného nacházeli i na skalách a na jejích vrcholcích. Na skály Perníčky prý si lid přinášel též obilí a jiné potraviny. Avšak jak obilí tam roizemlíti mohli? Tu prý si v kamenech na oněch skalách utvořili ony zvláštní mísovité prohlubeniny, do nich nasypali obilí a pomocí nějakého nástroje v prohlubeninách těch obilí drtili či »mleli« a takovým způsobem mouky se dodělali. Tolik praví první výklad o původu názvu skal Perníček a o oněch prohlubeninách. Připomínám ještě jen tolik, že ku potvrzení onoho výkladu zdá se nasvědčovati i jistá okolnost.

Na Perníčkách křížáneckých jest část skal tak utvořena, že se podobá úplně peci a zvláštní otvor ve skále té až nahoru je viděti. Jest to komín. Podle vypravování lidu si tam lid chléb pekl.

Přicházím ? druhému výkladu jména »Perníčky«, zajisté zajímavějšímu. Tvrdí totiž někteří, že slovo »Perníčky« pochází od novodobého boha, vybájeného Peruna. Tomuto bohu prý se přinášely na Perničkách rybenských a křížáneckých hojné a časté oběti. Ovšem ani tento výklad není beze všeho podkladu, neboť oboje výše jmenované Perníčky vyčnívají nad své okolí, a na takovýchto právě místech, jak známo, naši předkové oběti bohům svým přinášeli a takové skály bohům svým zasvěcovali. U některých oněch mísovitých prohlubenin na dotyčných skalách spatřiti možno též malý žlábek, takže naprší-li voda do nich, oním žlábkem odtékati může. A těmi žlábky podle tvrzení některých, když oběti tam přinášeny, odtékala krev. Ovšem ani tento