Vystupuje-li kouř z komína přímo vzhůru, bude pěkné počasí. Padá-li kouř z komína k zemi, bude brzo pršet.

Objevují-H se mravenci ve světnici, bude v krátkosti pršet.

Je-li na sv. Bartoloměje pěkné počasí, bude pěkný podzim.

Je-li na sv. Jakuba hodně mraků, bude v zimě mnoho sněhu.

Dává-li se ? večeru do deště, bude dlouho pršeti

Déšť na Velký pátek předpovídá žíznivý rok.

Na sv. Martina (11. listopadu) bývalo veselo v domácnostech staročeských, selských, měšťanských i panských. Selská pranostika z roku 1710 rýmuje o slavení sv. Martina u našich předků: »Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeíio družina husy jedí, víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce; páni, žáci a kněží se radují, neb se jim koledy přibližují. Pacholci a dívky svobodu mívají a u jiných pánů se zjednávají.« Pranostiky starodávné zmiňují se o tom, že v době okolo s v. Martina začíná sněžit; avšak ještě více o tom, že na sv. Martina vábí pečená husička ? rodinnému obědu: »Svatý Martin přijíždí na bílém koni. — Na svatého Martina kouřívá se z komína. — O svatém Martině husa nejpěkněji zpívá. — Radost Martina je hus a džbán vína. — Nezajdeme s německými učenci do pohanských dob, že prý křesťanské slavení sv. Martina husou jest památka oběti pohanské. Sou-dí-li dnes hospodář podle bílé nebo brunátné barvy kobylky z upečené husy, bude-li zima sněživá nebo blátivá, není to ještě důkaz o pohanské huse martinské. Jisto je, že od nejdávnějších dob husa byla oblíbeným pokrmem martinské hostiny. &áci ve století 15. (studenti), obcházeli domy koledou a prosili, »abychom v radosti, podle vaší ctnosti tučnú hus upečenu mohli s vámi jiesti«.

fiezníci v cechovních artikulích omezují prodej husí v době martinské, aby to nebylo na ujmu odbytu masa. Farář Hofman r. 1642 vtipkuje nekatolíky, »nováky«, že haní oby čeje katolické, avšak proto přece na sv. Martina pochutnávají si s katolíky na křehounké husičce. 3

Kazatelé měli v 18. století obyčej, na sv. Martina vykládati o huse martinské, čili jak se říkalo, »krájeti na kázání martinskou hus«. Kněz Veselý káže posluchačům: »Svatý Martin, ačkoliv se nikdá nemaluje s husou, nicméně jakoby on k husi měl dědičné právo, na jeho svátek téměř nic jiného