str. 52
Která se začala Letha prVVnl Den LeDna, bVDIž BohV ChVáLa, raduj se tomu každý z nás, kdo na těch panstvích bydlo máš, již robotu nemáš.
Nestarej se více, kdy a jak ji odbydeš, netrap více své srdce, odlož na stranu zármutek, nemysli, abys pryč útek', již pominul smutek.
Velké polehčení stalo se na tvém srdci mysle utěšení, pokoj tobě v tvém příbytku, dítkám, čeládce, dobytku, zrůst všeho nábytku.
Již v pokoji svatém svou povinnost zapravíš snesitelným platem, an prv se vší tvou snažností, denní i noční starostí, ne-činiľs zadosti.
Skrze přičinlivost, nemá-li kdo peníze, taky tu povinnost, jestli bude forovati, v panských věcech pracovati, může od-dělati.
Kdo pak nemá pole, buď podruh nebo řemeslník a kdokoliv on je, dostane je ode dvoru, kdež bude na selskou práci taky dělat probu.
Kdo chce být měšťanem, aneb ... (porušen text)) v způsobu poddaném, dosáhne to nyní lehce, netřeba otvírati měšce, může býti, kde chce.
? ?? ? tomu více, rolle se vyměří. .. (porušen text), zdělí se na čtyři klassy, tak se vloží do fassí, na budoucí časy.
Z té oučinlivosti stane se v mírách polních vrch vší spravedlnosti, že každý v dobrém ordunku, bude platit bez šizuňku, beze všech hadruňků.
Mimo ty roboty jsou též zkasýrovaný domovní ouroky, roční plat z každého domu dost veliký byl někomu, již jest konec tomu.
Z toho všeho nyní zajisté poznáváme velké dobrodiní, které jest nám uděleno, ať jest v pamět uvedeno, v budoucí koleno.
Protož v společnosti, věrní poddaní Jejich Císařských Milostí, Pánu Bohu díky vzdejme, všichni radostně plesejme, potěšení mějme.
Z tak velkých milostí, nám nyní prokázaných v naší nehodnosti, kterých sobě nemrhejme, v poslušenství vždy trvejme, víru zachovejme.
Naše paní milá, Maria Theresia, ať jest dlouho živa, i s celým rakouským domem, spojeným lothrinským rodem, nejjasnějším plodem.
Co nám od ní dáno, ať jest všudy praveno i v knihách zapsáno, skutek velikých pamětí, budou to po nás věděti i ty malé děti.
Náš slavný císař Pán, velkomocný monarcha vždycky ra-