rychtářství po všecky leta nádvorníka držeti musím, kterému ke zdravě a šatu praní 30 zl. ročně služby platím. A sám pak nic více než 21 zl. ročně z důchodu toliko svého platu mám; z ohledu contribucí a jiných odvodů až dosavád nic nedostávám.

Posledně: roku 1788 dostal jsem od slavné cis. administrací, pana z Erbenu (z ohledu mé pilnosti a neodkladného odvodu ročních platů) list spokojenosti a chvály, kdež se i při-říká, že, když já budoucně v tom způsobu setrvám, slušnou odplatu že dosáhnu; ale až dosavád nic jsem neobdržel.

A protož s ponížeností žádám, aby nyní již v mých starších letech nějakou peněžitou náhradu mně učiniti a takovou až do mé smrti při mně zachovati ráčil.

V Milčicích 1. máje 1801.

Frant. J. Vavák, richtár rukou vlastní.

Roku 1777 složil Vavák písničku o zrušení roboty na oslavu královny Marie Teresie a. Josefa II. Doslova:

Jejich obojích cis. král. kathol. Apoštolských Majestátností všech věrno poslušných poddaných, v království českém, radostně plesající Oda, z příčiny tohoto roku poMInVtejCh VVšech robot a nastaLe sVVoboDI. Má svou obzvláštní vyno-tovanou melodii. Může se též zpívati jako: V bitvě u Jankova, Poslechněte lamentací, neštěstí zlostné fortuny. Z díkosrdečné radosti plesajicně složil Frant. J. Vavák, soused Milčický na panství Poděbradském, nehodný poddaný. Z českého jazyka do němčiny přenesl Jiří Vavák, soused a richtář Lstibořský, na panství Cernokosteleckém. Obě, jak česká, tak německá, spolu s mappou Poděbradského panství, barona de Raab, naší Nejmilostivější paní, paní Marii Theresii podané, téhož roku.

Radost nám nastala, radujme se, sediaci, robota přestala na panstvích Jejich Milostí Císařských Majestátností, zDe VV CzeChsklM kráLoVstVVI.

Buď Pán Bůh pochválen, že nám dal dočekati šťastný nový rok ten, jednu čárku a tři sedmě, pokoj v noci, též i ve dne, každý směle lehne.

Když naše královna, Maria Theresia, římská císařovna, z domomateřské dobroty zrušila všecky roboty, zbavila nás psoty.

S ní spolupanovník, Nejnepřemoženější nás Čechův milovník, Josef ?. císař římský, slavný vejvoda lothrinský, král Jeruzalemský.

Jich obouch Milosti ráčili povážiti všeliké těžkosti, bídu, nouzi a chudobu, v tom robotnickém způsobu, daly nám svobodu.