v nově vyhrabaná, aneb Mappa geometrica, poloha zemomě-řická, představující osmou poslední porážku Sirotků a Táborů, kterou měšťané Plzeňští s jinými katholickými Cechy spojeni slavně zvítězivše vykonali, Letha Páně 1434, dne 30. máje.«

Vavák vítal známého biskupa králohra-deckého, Leopolda Háje, v Chotouni: »Přivítání J. M. biskupa Kralohradeckého Leopolda Háje v Chotouni, když jel do Prahy ke korunování císaře Leopolda II. Vysoce důstojný v Kristu Otče. Když! tak letošního roku veškerá vlast naše země česká od nejvyššího panovníka skrze slavné korunování Nejjasnějšího a Nejnepřemoženějšího císaře a krále našeho, Leopolda II., Pána nás všech Nejmilostivějšího ora-dostněná jest. Dnešní den obzvláštně i tato obec Chotouňská, vlast divotvorce českého, Prokopa svatého, z šťastného příchodu a navštívení tak slavného hosta plesá a raduje se, když tak Jejich Nejvyšší Pastýřská Biskupská Milost, ? témuž slavnému korunování jedoucí, ráčila toto místo, přítomností svou slavně oradostniti. Čemuž my všichni nejvejš povděční jsouce, jménem a na místě všech, osady zdejší i okolních, sousedův, Jejich Nejvyšší Pastýřskou Biskupskou Milost laskavě a nej-poníženěj vítajíce, upřímno srdečně vinšu jeme: stálost výborného zdraví, šťastné vykonání jejich nejvejš slavného ouřadu, královského korunování, svaté a potěšitelné, církve sobě svěřené Králohradecké spravování, veselé někdy svého ovčince odvedení a — raDostnoV nebeskoV oDpLatV VVšeCh Do-brejCh pastlřVVV. Amen. Upřímno srdečný vinšovník Franěk Jan Vavák, soused a richtár Milčický.« —

Dne 3. března roku 1793 odevzdává Vavák, rychtář milčický, jménem celého panství cis. král. komorního panství poděbradského dobrovolný dar purkrabímu království českého:

»Urozený Svaté římské říše hrabě, slavný cis. král. nejvyšší pane, pane našeho království českého purgkrabě, spolu se všemi vysoce slavnými našimi českými pány stavy. My všichni upřímní vazalové, věrno poslušní poddaní cis. král. komorního panství Poděbradského, když nejzřetedlněji spatřujeme a přesvědčeni jsme, kterak Jejich cis. král. Milost, náš nejmilostivější země pán a král, všecky své poddané velice miluje, nás v svatém pokoji zachovati, šťastné učiniti i ve všech příhodách nám své Král. Milosti laskavě udělovati, nejvejš nachýlený býti ráčí. Nyní pak, když tu, ač proti své milostivé vůli přítomnou válku vedou, s kterou rovněž i u cizích národů ztracenou a zavrženou lásku zase vštípiti usilujou a na takovou, spíše všecky své poklady vydati a naložiti, nežli nás obtížené a zhubené viděti, sobě umínili. Protož my nejvejš zavázáni sebe vidouce,