Předchozí 0060 Následující
str. 57

Jejich tak velikou lásku, zase láskou a vděčností odměniti, sebrali jsme, jak v král. komorním zámku Poděbradském nám milostivě představená řiditelská společnost, jtak všech vesnických poddaných spojená jednomyslnost, zde přítomnou, sice malou, ale z pravé a upřímné lásky obětovanou částečku peněžitou, pod názvem: Cis. král. komorního panství Poděbradského věrných a poslušných poddaných dobrovolný a laskavý dar v roku 1793, kterou Vaší Nejvyšší v království našem ři-ditelské purgkrabské Excellenci, jménem a na místě všech jiných my zde přítomní nehodní rychtářové s touž upřímno srdečnou láskou nejponíženěji odevzdáváme. Jsouce při tom všichni na nejvejš zavázáni a hotoví i vždy dále v potřebě času nejen dle možnosti naší takové pomoci činiti, ale i dokud krve a životů našich stačí, našemu nejmilostivějšímu pánu a králi věrno poddanou poslušnost a právě upřímnou lásku zachovati. ? čemuž i jednosvorným hlasem upřímno srdečně vinšujeme, aby tam, kde povinná láska a upřímná poslušnost svůj běh ztrativši, v nenávist, spouru a zlost se proměnila, zase tam našeho nejmilostivějšího Pána a Krále a vysoce slavných pánů stavů a nás všech jeho poddaných, jak věrně a hrdinsky v boji bojujících, tak upřímně a pracně chleba dobývajících, láska a jednotlivost šťastně a slavně zvítězila a po přemožení pejchy a zpoury nepřátel, běh staré povinné lásky zase uvedla. Staň se, staň se, staň se! F. J. Vavák, richtár Milčický, dne 3. febr. 1793.«

Frant. J. Vavákovi poslal purkmistr a rada města Plzně (Frant. Jan Strahl, »purgmei-ster« a sekretář JanDemel) dne 30. května 1794 list, kterým udělují F. J. Vavákovi spoluměš-ťanství slavného města Plzně:

»Vznešený, počestný a ctihodný, nám velmi milý vlastenče! Odesílal jsi nám a zdejší městské obci minulého roku za dar popsání onoho slavného vítězství, které někdy naše Plzeňští předkové spojeni jsouce s jinými, dobře myslícími jkatoli-ckými vlastencemi, nad Sirotky a Tábority v roce 1434 jsou obdrželi. Pravá uznalost žádala sice, hned z naší strany poděkování, však chtíce my vyčkat času, až větší pcčet pánův měšťanův to popsání a chvalořečenství ? zemoměřickou polohu přečte, vykonání téhož poděkování až do nynějšího okamžení jsme odložili, té naděje jsouce, že nám tu naši spozdilost za žádnou nezdvořilost pokládati nebudeš. Pročež co tehdáž učiniti jsme chtěli, to nyní tuto činíme, a tobě, muži vznešený a vlastenče upřímný, za ten nám obětovaný velmi milý dar jménem naším a celého slovutného měšťanstva povinné díky vzdá-


Předchozí   Následující