řiče straši. Všeci šli ku lávce a tam seděla Slovena a nařikala: »Prečo ja som tu prišla, prečo ja som tu prišla!«

Nedaleko šachty Karoliny tekla struha a byla obrostla vrbičim. Radi se v tym křaču prechovali zloděje. Dyž se jim podařilo na šachtě co ukrasť, skočili do vrbiska a už byli zachráněni. Jeden chlop tež chodil krasť uhli a to se dycky v tych vrbinách nastrojil za strašidlo předy ež šel. Strčil se měch na hlavu a na čelo se dal desku jako bodlavy byk a jak vylez z křoviska, tak kdo ho viděl, každý před nim, utékal. Jeden ráz šel sam pan inžinyr okolo struhy a když viděl z vrbin vylizať strašidlo, vylekal se a utěkal domu, a yšeci povidali, že při struze stráši. Ta řeč se donesla četnikum. Přišla hlidka četnikuv a chytli strašidlo.

Kedz chceme žeby nam kravy veľo mlika daly, ta vtedy na svatého Juraja treba včas rano vinsc na taky verch, kdze myslime že tam še bosorky shadzaju i vžac zo sebu! jednu trav-nicu a cahac všadzi za sebu po tráve, že by ševeľo rosy do nej nasáklo. Ale muši zo sebu vžac i svěcenu vodu, bo,tam su bosorky, ktoré ňet vidno a tote by ho roztarhaly. A z totej trávnici treba kravom dat trávy žrec, že by veľo mlika malý.

Bul jedon parobok ktori še chcel naučit bosoric. I išol na sv. Juraja na furmaňec (križnu drahú) a tam urobil zo švecenu kridu veľký kruh a pocichu šedzel. Naraz jak kedz še ďabli i s tým anciošom vyroja, prišli teľo veľo kurčatá z, jednu kvoku, ktora bula taka čudesná že ternu parobkovi až rihac še chcelo a zo šickych stranoch hceli ho ščipac, ale un še nezlik, bo ku nemu do totej kariky vejsc nemohli. A kedz naraz po-patri na mešačik tak še zlik, bo vidzel nad samu hlavu jedno rozpálené skalisko, ktoré viselo na jednej cverni. Un mišlel že ho tota skala rozdžamdži na pagáč a začal ucekac, ale jak še dostal z kariky von, ta ho bosorky chycily a roztarhaly.

Kedz? chceme znac, že či mliko abo maslo ?? kúpime na placu je povražene, ta kúpime od šustra novu čižmu abo botož a kus toteho masla dáme doň a zavešime totu čižmu na pujd na trogar. Potim vežňeme zoz maštalni jednu vidlu a začneme doň pichac. Kedz je tote maslo povražene ta z totej čižmy pujdze krf a toten kto povražil prindze pre boha prošic že bysme nepichali.