ditelskou a spisovatelskou činnost, konanou i v době tak nepříznivé pro nás.

P. Jan Vyhlídal náleží mezi stálé a nejstarší spolupracovníky našeho národopisného sborníku »Český Lid«. Vedle cenných a zajímavých příspěvků z Hané, Vyhlídal soustavně uveřejňoval již v nejstarších ročnících »Českého Lidu« svoje pěkné lidovědné studie a obrázky ze Slezska. Vzpomínám rád, jak Vyhlídal byl v »Českém Lidu« vedle Frant. Bartoše prvním a nadšeným pomocníkem, budovatelem, přítelem drahým a věrným druhem, kterým zůstal i do dneška.

Vhodně oslavil Vyhlídalovo jubileum oslavným článkem, uveřejněném v časopise »Náš domov«, roč. 1930, čís. 29, Karel Kyas, zemský vrchní soudní rada v Brně, který působil 6 let jako správce okresního soudu v Hlučíně.

Píše o našem jubilantovi: V prosinci (1930) jest tomu 40 let, co byl z Dobromělic na Hané přeložen do Jaktaře P. Jan Vyhlídal. Již tehdy byl znám jako pilný sběratel výšivek slováckých pro Vlastenecké museum v Opavě i spisovatel lidopisný. Studuje pak slezské kroje, písně, zvyky lidové a píše o nich do »Věstníku Matice Opavské«: O kroji slezském na Opavsku, z básnické dílny synků slezských a j. Výsledek svého studia ukládá do knih. A záhy jest předmětem jeho pilného studia moravský lid za hranicemi Rakouska. Neúnavně navštěvuje za velice nepříznivých poměrů Moravce a tak vznikají knihy nyní již rozebrané. Jeho knihy mají veliký význam v dějinách hlučínského národopisu, literatury a historie. Moravci nemohou mu býti dosti vděčni za vykonanou jím práci v tom směru, neboť tato díla jeho nebyla dosud nikým předstižena. Ještě »Památník Matice Opavské« v r. 1927 stěžuje si, že Hlu-čínsku po té stránce nebylo dosud věnováno dosti péče. Konaly se četné ankety ? podnětu pana pres. Šrámka, avšak ? dílu jím zamýšlenému nedošlo. Zatím pilný P. Vyhlídal na své tiché farce ve Švábenicích dále usilovně studuje, překvapí novým dílem: »Z hlučínského a hlubčického kraje« (1927) a na odpočinku ve Vyškově nedopřává si klidu, na památku lOletého výročí obsazení Hlučínska vychází objemné dílo o 200 stránkách »Pod žezlem pruských králů«. Obě knihy měl by každý obyvatel Hlučínska čísti a nad nimi se hluboce zamysliti. Vyhlídal umí v nich promluviti do duše. Jak jste žili za Pruska? Zapomněli jste již? Vyhlídal sám to otevřeně připomíná. A pro pravdu se lidé nejvíce zlobí!

Vzpomínám rád na neděli 13. června 1926, kdy P. Vyhlídal se loučil se Švábenicemi a oslavoval 40 let buditelské a spisovatelské své činnosti. Byl pohnut projevem českého učitelstva hlučínského, jež ocenilo jeho práci vykonanou. V hovoru