ochotně líčil některé ze svých bohatých zkušeností a příběhů na Hlučínsku. Pracoval za mnohem nepříznivějších poměrů než my za naší vlády. Vyhlídal byl ostražitě hlídán i kněžími, kteří se s ním stýkali. Když by prodlel déle než 24 hodin za hranicemi, musil dotyčný kněz o tom učiniti oznámení. Proto raději zkracoval své výlety a konal je za to častěji, aby neuvedl své přátele do podezření. Kdysi mne ujišťoval jistý pruský kněz, že pověsti o pruských četnících nejsou správné, že to nebylo tak zlé. Z úst P. Vyhlídala byl jsem poučen, že ony pověsti mají skutečný podklad. S Moravci Prušáci tak nezacházeli, jako my s renegáty, zatočili s nimi řízně. Vím, že za mého působení starý a vážený hlučínský měštěním žasl, jak liberálně soud zachází s určitým velezrádcem: ten by si t o byl za Pruska vypil! potvrdil mi onen stařec. A přece tímto počínáním plným ohledů nezjednána náprava.

Osm let působil Vyhlídal ve Slezsku, v r. 1898 byl přeložen, do Hulína, ale i tam vzdálen Slezska podporoval je hmotně i duševně po celý život.

Kromě dr. Slámy nikdo jiný z Čechů nestaral se o pruské Slezsko jako P. Vyhlídal, jenž procestoval území Moravců, rozšiřoval české knihy mezi nimi a přispíval do »Katolických Novin« i do kalendáře »Svatá rodina«. V Opavě založil v r. 1891 »Spolek na zakládání knihoven ve Slezsku«, sbíral proň knihy a vlastní obětavostí staral se o rozšíření české knihy mezi lidem. Jeho přičiněním pořádána 3. září 1893 v Opavě »První národopisná výstava«, převážná část bohaté výstavy zůstala museu Matice Opavské a tak vzniklo jeho oddělení národopisné. Vyhlídal doplnil je svými vlastními sbírkami z Hlubčicka (Ve-hovic, Utěchovic, Jakubovic a j.) i z Hlučínska (Kout, Kobeřic, Buslavic, Oldřišova a j.). Naše vědomosti o kroji i duševním životě Moravců v podstatě nepokročily dále, než jak jej vylíčil Vyhlídal ve svých dílech.

Z životopisu vybírám stručná data: narodil se dne 27. dubna 1861 v Hluchově u Prostějova. Studoval gymnasium i bohosloví v Olomouci. Po vysvěcení na kněze dne 4. července 1886 působil na Slovácku moravském ve Velké, ? Dobroměli-cích na Hané, pak v Jaktaři u Opavy a opět na Hané v Hulíně. Farářem byl v Lobodicích na Hané a do r. 1926 ve Švábenicích.

Kéž by lid na Hlučínsku čerpal poučení z jeho spisů, které jistě mají býti pro svou velikou cenu zařazeny v každé obecní knihovně hlučínské, poznal by určitě, jakou správnou cestou má jíti.

Ze spisů P. Jana Vyhlídala o Slezsku napsaných: 1. Slezská svatba (1894). 2. Příhody z Vysoudilova (1895). 3. Čechové v pruském Slezsku (III. vyd. 1900). 4. Naše Slezsko (I. 1900,,