str. 150
z XVIII, a XIX. stol. Bude jistě zajímavé, vyhledávati otisky z těchto forem v museích a odborných sbírkách. Vedle toho bylo zachráněno mnoho jednou páleného nádobí, jako: sovy, džbány žejdlíkové, ploskaté čepáky, džbány pintové, mísy »sku-telky«, trenčanské, plytké šálky a pod. Sbírku doplňuje dřevěná formička na »kachličky« a »pláty« ku stavění šicht v peci, »koníky«, »bobky«, formičky na ucha a j. Nejcennější jsou pak dvě hliněná razítka »I. O. Boleráz«, pocházející od »nobilis amphorarius« Jana Odiera z Bolerázu, který tam v 1. pol. XIX. stol. nějaký čas pracoval.
Zajímavá je mísa na barvu od džbánkářského tovaryše M. Stacha, řečeného »Škvaráka« a potom formička na kropenku s »Kristuskem« na kříži od Frt. Chitila, který tam pracoval jako tovaryš. Také několik kilogramů bílé barvy, žlutého a zeleného šmelcu, bruštýnu se zachovalo, které jsou míchány ještě podle starých původních hrnčířských receptů. Veškeré toto dílenské zařízení zakoupil známý odborník slovenského džbánkářství, mistr. H. Landsfeld z Modry a vystaví tyto vzácné předměty názorně ve své technické sbírce. Bohatá jeho sbírka dobře poslouží všem odborníkům a badatelům, zajímajícím se o historickou již starou keramiku habánskou. Jar. Lebeda.
Jan Ev. Konopas, písmák sudoměřský. Okr. školní inspektor Karel Sellner, redaktor vlastivědného sborníku Mladoboleslavska »B o 1 e s 1 a v a n«, spolu s prof. St. Novákem uveřejňují velmi zajímavé a dnes neznámé články z okresu bělského a životopis neprávem zapomínaného, čilého osvětového pracovníka Bělska, Jana Ev. Konopasa, dlouholetého spolupracovníka též našeho Českého Lidu. Prof. Zíbrt uveřejnil v Českém Lidu životopis Konopasův i jeho fotografii. Srv. též Ferd. Pátek, Provolání Jana Konopase r. 1864, Český Lid XVIII, str. 1 (srv. též Lumír, 1860, str. 1224). Ve sborníku Boleslavan, roč. V, na str. 61 otiskuje Karel Sellner z pozůstalosti sudoměřského písmáka Jana Ev. Konopasa: Pranostyka, t. j. rolnická moudrost v příslovích. Podle měsíců postupně bude dále otiskovati podle Konopasových zápisků pranostiky lidové.
Zdena Hochová-Brožíková.
Starobylé dřevěné kostelíky z Podkarpatské Buši stěhují se nám po republice. Brněnský »Den« v čís. 292 z 14. prosince 1930 uveřejňuje: Obce na Podkarpatské Rusi prodávají staré, drahocenné kostelíky pravoslavné, krásné to ukázky lidových starých staveb, aby se domohly bezslohových kostelíků moderních. Na štěstí nalezne se vždy někdo, kdo projeví ? těmto krásným stavebním výtvorům dostatek piety, aby je umístil jinde. A tak se nám začínají podkarpatoruské kostelíky
I
